Podle náměstka ministra zemědělství Stanislava Kozáka se tak ČR podařilo vyjednat maximum z možného. "Všechny požadavky ČR, které jsme měli od prvopočátku a kladli je jako prioritu, tak právě proto, že jsme nekličkovali, se podařilo naplnit. Myslím, že jak vinaři, tak úředníci můžeme být spokojeni," řekl novinářům Kozák.
Co se týče doslazování, za jeden provaz s ČR táhly i Německo, Rakousko a Slovensko. Z návrhu EK mimo jiné vypadla i povinnost uvádět údaje o doslazování na etiketách. "Doslazování stolních vín je povoleno jako dnes. U vín, která jsou jakostní a vyšší, tam je možno povolit doslazování cukrem pouze v případě nepříznivého roku," uvedl Kozák.
Dohoda je kompromisem členských států s cílem zvýšit konkurenceschopnost v soutěži s víny z Jižní Ameriky, Spojených států či Austrálie. EU je jedním z hlavních producentů, konzumentů, dovozců i vývozců vína. Je si však vědoma, že neustále stoupá dovoz vín z jiných koutů světa, zatímco spotřeba vín vyrobených v unii klesá.
Cílem reformy je také poradit si s nadprodukcí v unii, neboť likvidace nadbytků stojí unii každý rok až půl miliardy eur (asi 13 miliard korun) z 1,3 miliardy eur, které unie dává na vinařství.
V některých konkrétních bodech reformy se ale názory zemí unie výrazně lišily a na výsledné podobě reformy se ministři zemědělství dohadovali tři dny. Evropská komise ze svého návrhu v některých částech ustoupila, a tak se například snížil i objem vinic, které měly být v budoucnu vyklučeny, na 175.000 hektarů, zatímco původně navrhovala 400.000 hektarů.
Komise ale i přes ústupky reformu přivítala. "Nedosáhli jsme všeho, co jsme chtěli, ale dopracovali jsme se k vyvážené dohodě," uvedla komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová.
Stejně pozitivně jako Kozák hodnotí reformu také místopředseda Svazu vinařů Jaroslav Machovec. "Po všech stránkách bylo dosaženo maxima. Zatím není zřejmé, jak si ve vyjednávání vedly okolní země a jak reforma vyzní pro moravské vinaře v celkovém kontextu, ale je ale spravedlivější, než původní návrh," řekl Machovec.