Končí jedna éra centrální banky

Guvernér ČNB Josef Tošovský včera podal demisi. Zároveň prezidentovi předal i rezignaci člena bankovní rady Miroslava Hrnčíře. Oběma žádostem o odvolání z funkce ke 30. listopadu hlava státu vyhověla. "Existuje u nás dost moudrých lidí schopných působit ve vedení národní banky, schopných působit nezávisle, jak ústava a zákon předpokládají," konstatoval Havel. Tošovský současně oznámil, že od prvního prosince nastupuje do Institutu finanční stability ve švýcarské Basileji.

Tuzemští ekonomičtí experti Tošovského rezignaci očekávali, i když možná o něco později. Guvernér totiž zvažoval svůj odchod už před půl rokem, kdy kandidoval na místo viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Před měsícem však Tošovský oznámil, že svou kandidaturu do EBRD ruší. Jeho další setrvání v centrální bance však zůstalo nejisté a ani sám nikdy neřekl, že využije plně svého funkčního období. Na všechny dotazy odpovídal v tom smyslu, že se nejdřív musí poradit s prezidentem. Vždy však zdůrazňoval, že nehodlá odejít do politiky. "Domnívám se, že skončila určitá etapa mé práce," řekl ke svému odchodu Tošovský. Zdůraznil, že se ČR podařilo za deset let vytvořit směnitelnou měnu, která je velice pevná a stabilní, vytvořit bankovní systém, který je nyní v závěrečné fázi konsolidace a privatizace, a plně fungující centrální banku s velkou kredibilitou.

O něco více překvapila demise Hrnčíře, který svůj odchod nijak předem neavizoval. Jeho rezignace je však na rozdíl od guvernéra vedena spíše osobními a zdravotními důvody než profesionálními.

Zdaleka podstatnější než rezignace obou členů vrcholového vedení centrální banky je podle ekonomických analytiků otázka, kdo bude vybrán, především na post guvernéra. Nejvíce se mluví o dosavadních viceguvernérech Zdeňku Tůmovi a Oldřichu Dědkovi. První z nich z nich má vyšší odborné renomé, druhého pojí s exguvernérem blízké pracovní vztahy. Lidé blízcí prezidentovi přitom tvrdí, že Havel se při výběru nového guvernéra nechá silně ovlivnit právě Tošovským. Nelze však vyloučit ani jmenování šéfa z vnějšku banky. Havel již několikrát zvažoval, zda neangažovat profesora Jana Švejnara.