"Vstup do schengenského prostoru znamená, že jsme se o kousek přiblížili k naplňování čtyř základních svobod v Evropské unii, tedy volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu. Dopravce a obchodníky tak už nebudou trápit nekonečné fronty na hranicích a ekonomický život bude o něco snazší," uvedl předseda Unie malých a středních podniků David Šeich.
"Vstup ČR do schengenského prostoru jednoznačně přispěje k posílení ekonomicky slabých příhraničních regionů, jako je Broumovsko, Ašsko, Jesenicko či některých dalších," řekl ČTK prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Oblastem, které jsou dnes dopravně odříznuty od vnitrozemí, se tak nabízí možnost vytvářet nové vazby se zahraničím, dodal. Ačkoli firmy mohly v EU obchodovat i dříve, odstranění hraničních kontrol povede dlouhodobě k dalšímu zintenzívnění sousedských vztahů, včetně těch hospodářských, souhlasil Šeich.
Aby se tak mohlo stát, je podle Drábka nutné zajistit dostatečně funkční dopravní infrastrukturu, hranice nemohou být zrušeny pouze formálně, ale také věcně. Příhraniční firmy pak budou snadněji nacházet cestu k obchodním partnerům z druhého státu, bude se rozvíjet cestovní ruch a celkově oživí tyto oblasti na české straně hranice, podotkl.
"Dosud si podnikatelé mohli právem stěžovat na příval všemožných předpisů a norem z Bruselu, které jim všelijak ztěžovaly podnikání. Nyní jsme však svědky toho, že členství v EU má pro všechny také v praxi fungující přínos," upozornil Šeich.
Naopak podle mluvčího Česmadu Martina Felixe bude mít vstup do Schengenu ve srovnání se vstupem do Evropské unie jen minimální dopady. "Budou to pouze minuty, které se ušetří na přechodu, řádově sto hodin na rok a jeden kamion," řekl Felix.
Upozornil však na jiný problém v souvislosti se zákazem jízd kamionů v neděli. Česká republika slouží jako tranzitní země pro zahraniční kamiony, které však celníci v době zákazu jízdy jednoduše nepustili do země. "Dnes sem prostě vjedou a nebudou mít kde zaparkovat," řekl Felix. Podle odhadů chybí kolem českých dálnic zhruba 2000 parkovacích míst. "V případě, že by se ten zákaz rozšířil, tak by to byl obrovský problém," dodal Felix k uvažovanému rozšíření celoročního zákazu i na pátek a sobotu.
Podle mluvčí státní agentury CzechTourism Karin Šeligové díky Schengenu vzroste počet turistů ze vzdálenějších zemí, jako je Rusko, Japonsko, Čína nebo Jižní Korea. Těmto turistům většinou Evropa pocitově splývá v jeden celek, pro Českou republiku však museli mít dosud zvláštní víza. Nyní budou moci bez problémů spojit například návštěvu Vídně a Prahy.
Turisté z jihovýchodní Asie a Ruska mají přitom velký ekonomický potenciál, neboť patří k nejvíce utrácejícím hostům. Jihokorejců loni do ČR přijelo 75.000, o 60 procent více než předloni, Číňanů 30.000, tedy o 66 procent více než v roce 2005.
Celkový počet turistů podle CzechTourismu se příští rok zvýší o tři procenta, tedy stejně jako letos. Podle Šeligové totiž nárůst počtu asijských turistů vyrovná úbytek či stagnace hostů ze západoevropských zemí. Nejvíce, zhruba o 13 procent, ubývá Britů. Letos by do země mělo podle odhadů agentury zavítat 6,7 milionu zahraničních turistů.
Z pádu hraničních kontrol při dnešním rozšíření schengenského prostoru se radují i někteří obchodníci. Například vedení outletového centra Freeport International Outlet v Hatích na Znojemsku očekává vyšší návštěvnost i obrat.
Centrum totiž stálo mezi českým a rakouským odbavovacím prostorem hraničního přechodu Hatě. "Hraniční přechod zákazníkům znepříjemňoval cestu," řekla ČTK Dita Staňková z outletového centra Freeport, podle které díky zrušení přechodů odpadne lidem starost o to, zda si cestou za nákupy nezapomněli cestovní doklad. "Cestu do Freeportu nebudou našim zákazníkům komplikovat ani fronty na hranici," podotkla.
Naopak společnost Ahold po zrušení hraničních kontrol neočekává žádné výraznější změny v návštěvnosti svých obchodů Hypernova a Albert, které fungují poblíž hranic. "V příhraničních oblastech jsou již nyní pravidelnými zákazníky našich prodejen občané okolních států," řekl ČTK mluvčí Ahold Czech Republic Libor Kytýr.
Takzvaný schengenský prostor dosud tvořilo 13 starých zemí Evropské unie s výjimkou Británie a Irska a dále ještě Norsko a Island. Nyní k nim přibudou všichni nováčci unie z rozšíření v roce 2004 kromě Kypru, který požádal o odklad vstupu.
Schengenský prostor je založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, tak při cestách do jiných zúčastněných států už nemusí žádnými dalšími hraničními kontrolami procházet. Česko po rozšíření sousedí pouze se státy, které jsou do prostoru začleněny, takže nemá například na rozdíl od Slovenska žádnou vnější hranici prostoru.