Bez spřátelených střadatelů to nejde

"Žádných změn se v roce 2001 účastníci stavebního spoření obávat nemusí," říká pro HN v souvislosti s výrokem ministra financí Pavla Mertlíka o možném snížení státní podpory tiskový mluvčí ministerstva Libor Vacek. "Případné snížení podpory by bylo velice problematické a byla by s ním spojena řada rizik, které si MF uvědomuje," dodává.

Největším rizikem by byl pravděpodobný pokles počtu tzv. spřátelených střadatelů, tedy klientů, kteří stavebně spoří, aniž by chtěli v budoucnu čerpat úvěr. Ačkoli se to na první pohled nezdá, jde o velmi důležitou skupinu lidí, kteří principu stavebního spoření dávají de facto smysl. Podle informací tiskového mluvčího Raiffeisen stavební spořitelny Václava Trachty je poměr mezi spřátelenými střadateli a klienty, kteří čerpají u stavební spořitelny úvěr, 7:1. Posun poměru střadatelů ve prospěch klientů, kteří žádají o úvěr, by tak mohlo mít za následek prodloužení čekací doby na přidělení úvěrových prostředků.

Pokles nově uzavíraných smluv v souvislosti se snížením státní podpory lze dokumentovat na vývoji stavebního spoření ve Slovenské republice. V roce 1996 dosáhly místní stavební stavební spořitelny (v tomto roce se jednalo o První stavební spořitelnu a VÚB Wüstenrot) prozatím nejlepších obchodních výsledků. Legislativní změny, které byly ale na Slovensku v roce 1996 přijaty, však zrušily kategorii spřátelených střadatelů. Navíc zde na jaře 1997 klesla státní prémie z původních 40 na 30 procent naspořené částky, a to v původní maximální výši 6000 Sk. Tím se roční optimální výška naspořené částky zvedla na 20 tisíc slovenských korun. To ve svém důsledku znamenalo prudký pokles nově uzavíraných smluv (viz graf) a základní myšlenka stavebního spoření tak na Slovensku pomalu začínala ztrácet smysl. Proto v roce 1999 slovenský parlament obnovil kategorii spřátelených střadatelů. V těchto dnech se navíc v SR rozhoduje o dalších legislativních změnách, které by měly podmínky stavebního spoření přiblížit nejen Německu a Rakousku, ale i naší republice.

Na kontraproduktivitu snižování státní dotace poskytované ke stavebnímu spoření upozornil mimo jiné i člen představenstva Prvé stavebné sporitelni Wolfgang Riemann, který říká že "příspěvky sice proudí ze státního rozpočtu a tím ho zatěžují, na druhou stranu se však přehlíží skutečnost, že příjmy z daní z činnosti stavebních spořitelen jsou daleko větší než prostředky vyplácené ve formě státních dotací". Jinými slovy řečeno: jak úspěšné stavební spořitelny budou, takové příjmy z tohoto sektoru do státní pokladny poplynou.

Popularita stavebního spoření v ČR neustále roste. Zvyšuje se i počet klientů, kteří naspořené finance spolu s úvěrem ze stavebního spoření investují do bydlení. To dokazují i čísla uvedená v tiskové zprávě Asociace českých stavebních spořitelen. Zatímco v roce 1996 poskytly stavební spořitelny na bytové účely prostředky ve výši 2,40 mld. Kč, v roce 1999 to již bylo 18,69 mld. korun. Státní podpora vyplácená k uzavřeným smlouvám však za stejné časové období vzrostla pouze o 4,08 mld. Kč. Poměr mezi státní podporou a prostředky určenými na financování bytových potřeb je tedy dnes v poměru 1:3.