Guvernérova éra: draze vykoupená přísnost

Česká ekonomika po listopadu 1989 rovná se - až na půlroční přestávku - jedenáct let Josefa Tošovského v čele centrální banky. Není sice tolik na očích jako vláda či poslanci, ale na osud země měl Tošovský a jeho tým mnohdy větší vliv než kdokoli jiný. Češi mohou Tošovskému a jeho lidem děkovat za nízkou inflaci, zároveň však na ně mohou svalovat část odpovědnosti za krachy bank v polovině devadesátých let.

Jaká tedy byla éra prvního a zatím jediného guvernéra České národní banky? Za jedenáct let se nahromadilo jak mnoho chvály, tak mnoho kritiky. Ve svém základním poslání - pečovat o stabilitu koruny a hlídat růst cen - vykázal Tošovského tým obdivuhodné výsledky. Německá marka dnes stejně jako při dělení federace stojí stále kolem osmnácti korun. Tak stabilní měnou se žádná jiná postkomunistická země nemůže chlubit.

Rovněž ceny v Česku rostou pomaleji než v kterékoli zemi za bývalou železnou oponou. "Měřeno tím, jak banka plní úkoly dané zákonem, byla její dosavadní činnost bezpochyby úspěšná," míní expert banky ABN Amro pro střední Evropu Zsolt Papp. Na druhou stranu ekonomové Tošovskému vyčítají, že za nízkou inflaci a pevný kurs koruny ekonomika zaplatila příliš vysokou cenu. Lpění na nehybném kursu měny přispělo v roce 1997 k rozkolísání ekonomiky a k následné měnové a hospodářské krizi. "Pevný kurs banka držela příliš dlouho a koruna se nemohla s blížící se krizí přizpůsobovat.

Nakonec banka stejně kurs neudržela a v roce 1997 jej musela uvolnit, a to poté, co na jeho udržení utratila několik miliard," soudí ekonom Komerční banky Kamil Janáček. Druhou největší výtkou, na kterou se už delší dobu soustřeďují především lidé z okolí Václava Klause, byl přehnaně velký tlak na snížení inflace vykoupený přiškrcováním hospodářského růstu. Po měnové krizi v roce 1997 banka nastavila vysoké úroky, což zdražilo peníze natolik, že podniky musely omezit své investice. "Následná recese ale není jen vinou ČNB, nesou za ni odpovědnost i vlády, které nedokázaly vytvořit kvalitní prostředí pro zdravé fungování ekonomiky," upozorňuje Evžen Kočenda z ekonomického institutu CERGE.

Právě v soustavném tlaku na změny zákonů a zlepšení ekonomického prostředí, bez čehož banka nechtěla po dlouhou dobu sazby snížit, spatřují ekonomové další z přínosů Tošovského týmu. Poslední výtka na centrální banku pod vedením Tošovského spočívá v odpovědnosti za potíže a krachy bank. Na začátku devadesátých let centrální banka umožnila vznik desítek malých a středních bank, z nichž řada skončila krachem. ČNB nedokázala včas varovat, že banky jsou v problémech, přestože právě to je její práce. I zde však nevidí experti vinu centrální banky jednoznačně. "Bankovní dohled selhal, ale svůj díl viny nesou také politici za otálení s privatizací bank," míní Papp.
Co může ovlivnit guvernér České národní banky

- guvernér má v centrální bance podobné postavení jako premiér ve vládě - je jedním ze sedmi členů Bankovní rady, vedoucího orgánu ČNB, který přijímá všechna rozhodnutí většinou hlasů

- centrální banka má podle ústavy pečovat o stabilitu koruny (podle nového, ještě neschváleného zákona o se má starat hlavně o cenovou stabilitu)

- bankovní rada se snaží udržet inflaci pod kontrolou - rozhoduje o výši úrokových sazeb - nákupem či prodejem koruny ovlivňuje její kurs - dohlíží na chování bank, uděluje a odebírá bankovní licence