Maximální vyměřovací základ sociálního pojištění se zvýší

Součástí změn doprovázejících vládní reformu veřejných financí účinných od 1.ledna 2008 je rovněž změna v oblasti maximálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodů na sociální pojištění (zahrnující důchodové a nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), která znamená nahrazení původního do konce roku 2007 platného maximálního vyměřovacího základu ve výši 486000 korun ročně 48 násobkem průměrné mzdy v České republice, což povede k většímu zatížení občanů ČR s nejvyššími příjmy.

Jaké změny novelizace zákona o pojistném na sociální zabezpečení přináší?

S účinností od počátku roku 2008 dochází v rámci novelizace zákona o pojistném na sociální zabezpečení rovněž k legislativním změnám v oblasti regulace maximálního vyměřovacího základu. Nově platí, že maximálním vyměřovacím základem (MVZ) pro účely kalkulace pojistného zaměstnance je částka definovaná jako 48 násobek průměrné mzdy. Dále platí, že rozhodným obdobím pro zjišťování maximálního vyměřovacího základu zaměstnance je kalendářní rok. Pro metodiku výpočtu pojistného je potom relevantní skutečnost, že je MVZ zaměstnance tvořen součtem všech jeho vyměřovacích základů v příslušném kalendářním roce.

Mezi povinnosti zaměstnavatele regulované v rámci § 15 a zákona patří rovněž povinnost potvrdit písemně zaměstnanci na základě jeho žádosti součet všech vyměřovacích základů, ze kterých bylo uhrazeno pojistné za příslušný kalendářní rok během lhůty 8 dnů od okamžiku obdržení žádosti. V případě, že zaměstnavatel uvedl ve výše uvedeném potvrzení nesprávné nebo neúplné údaje, potom je povinen vydat zaměstnanci neprodleně nové potvrzení.

Maximální roční vyměřovací základ platí rovněž pro fyzické osoby podnikatele a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pro účely kalkulace pojistného na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž je tvořen 48 násobkem průměrné mzdy.

V případě, že byla OSVČ paralelně v příslušném kalendářním roce také zaměstnancem, přičemž součet úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance a vyměřovacího základu OSVČ přesáhl MVZ platný pro OSVČ, potom je nutno snížit o výše uvedenou přesahující částku nejprve vyměřovací základ OSVČ pro potřeby kalkulace sociálního pojištění. Pokud je přesahující částka vyšší než uvedený vyměřovací základ OSVČ, potom je nutno zredukovat o zbytek přesahující částky rovněž vyměřovací základ zaměstnance. Od počátku roku 2008 existuje potom povinnost nejprve snižovat vyměřovací základy z takových zaměstnání, ze kterých je za zaměstnance placeno pouze důchodové pojištění. Vyměřovací základ(y) ze zaměstnaneckého poměru je OSVČ povinna dokládat stejně jako zaměstnanec.  

Původní před novelizací platná ustanovení o maximálním vyměřovacím základu OSVČ ve výši 486 000 korun a o eventuálním měsíční redukci této částky o 40500 korun je možno aplikovat pouze na rozhodná období do roku 2007 včetně.

Kdy OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné?

Pro rok 2008 nevyplývá ze zákona povinnost OSVČ platit zálohy na pojistné, pokud je paralelně účastna důchodového pojištění jako zaměstnanec a v rámci tohoto zaměstnání je za ni hrazeno pojištění z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance. OSVČ je povinna předložit místně příslušné okresní nebo pražské správě sociálního zabezpečení doklad o dosažení MVZ v příslušném měsíci v rámci zaměstnání, a to do kalendářního měsíce, který předchází měsíci, v kterém byl nebo měl být podán přehled OSVČ o příjmech a výdajích za zdaňovací období.

Zdravotního pojištění 

Ustanovení o maximálním vyměřovacím základu ve výši 48 násobku průměrné měsíční mzdy v České republice se od 1.ledna 2008 vztahuje rovněž na všeobecné zdravotní pojištění.