Češi rychle bohatnou, ještě rychleji se zadlužují

Celkový finanční majetek českých domácností se v roce 2007 podle odhadů zvýšil o rekordních 12 % na téměř 2,5 bilionu korun. Jeho celková výše v poměru tak dosahuje zhruba dvě třetiny hrubého domácího produktu a v rámci regionu střední a východní Evropy dosahuje nadprůměrných hodnot (CEE-12 * = 59 procent).

Ve výši bohatství na jednu osobu si Česká republika dlouhodobě drží druhou příčku, žebříčku vévodí s velkým náskokem Slovinsko. V roce 2006 připadalo na každého Čecha finanční bohatství v hodnotě 7421 eur (zhruba 200.000 korun), obyvatel Slovinska má k dispozici 11.778 eur, tedy více než 1,5 násobek českého bohatství.

„Hlavní zásluhu na tom má silný hospodářský růst doprovázený solidním růstem mezd a sociálních dávek a také klesající nezaměstnanost. Letošní rok tak již bude třetím v řadě, kdy Čechům roste bohatství dvouciferným tempem,“ komentuje výsledky Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit.

Vyšší majetek, nižší tempo růstu

Tempo rozmnožování finančního majetku českých domácností však vzhledem k jeho relativně vysoké úrovni patří v regionu k nejnižším. Zatímco v letech 2004 - 2006 Češi bohatli v průměru o 10 procent ročně, průměrný středo a východoevropan navyšoval svůj majetek zhruba dvojnásobnou rychlostí. V dalších letech se dá očekávat, že hodnota finančního majetku českých domácnosti poroste i nadále stejným tempem, dynamika růstu bohatství v regionu CEE zvolní na zhruba 16 procent.

Graf 1: Struktura bohatství českých domácností

Zdroj: UniCredit Group

Přestože údaje za rok 2007 ještě nejsou známy, dá se očekávat, že z jednotlivých nástrojů spoření porostou nadprůměrným tempem investice do penzijních a podílových fondů a také do nemajetkových cenných papírů. V objemovém vyjádření však navýšení nebude nijak dramatické. Roční přírůstek peněz do systému dobrovolného spoření na penze se již několik let pohybuje kolem 20 % a rok 2007 by neměl být výjimkou.

Dluhy rostou rychle, ale průměrně

Ještě rychleji než bohatnout se dokáží české domácnosti zadlužovat. Dokazuje to i skutečnost, že čisté finanční bohatství, tj. bohatství po odečtení dluhů, se v poměru k HDP dlouhodobě snižuje. Zadlužení obyvatel za rok 2007 vrostlo na 770 miliard korun (tj. o zhruba 27 %) a v poměru k HDP dosahuje 22 procent. Na rozdíl od výše bohatství, kde se Česká republika drží na špici, úroveň zadlužení českých domácností nijak nevybočuje z průměru a pokud jde o tempo růstu, Češi patří spíše k těm podprůměrným. Nejrychleji se v uplynulých třech letech zadlužovali obyvatelé pobaltských zemích a také občané Turecka a Rumunska. „V nadcházejících letech bude dynamika zadlužování českých domácností v důsledku rostoucího nasycení a vyšších úrokových sazeb postupně klesat, i tak dosáhne dluh v roce 2010 téměř 30 % HDP,“ poznamenal Pavel Sobíšek.

Dvě třetiny úvěrů připadá na bydlení

Není žádným překvapením, že největší objem úvěrů představují úvěry na financování bydlení, tj. hypotéky a úvěry ze stavebního spoření. Nejinak tomu bylo i v loňském roce. Není se co divit. Nejen silné populační ročníky řešící otázku vlastního bydlení, ale také růst nákladů na pořízení bydlení v důsledku zvyšování DPH a očekávaného růstu úrokových sazeb se podepsaly na zvýšeném zájmu o úvěry na bydlení. Zejména v závěru roku neměly hypoteční banky a stavební spořitelny o klienty nouzi a podíl na celkovém dluhu vzrostl na téměř 64 procent (z 61 procent v roce 2006). Vyššího podílu úvěrů na bydlení v rámci regionu už dosahují pouze pobaltské státy.

Graf 2: Struktura dluhů českých domácností

Zdroj: UniCredit Group

Pozn.: * CEE-12 = Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Turecko