Kypr a Malta se připojily k eurozóně

Ačkoli je na obou ostrovech hrubý národní produkt na jednoho obyvatele nižší než v eurozóně (na Kypru 92 procent a na Maltě 71,5 procenta), mají silný ekonomický růst (kolem čtyř procent) a vysloužily si pochvalu Bruselu za přípravu na zavedení nové měny. Obě země jsou členy EU do roku 2004.

Oba státy přijetí evropské měny bouřlivě oslavily. Na Maltě, kde euro nahradilo maltskou liru, lidé slavili zároveň s vítáním nového roku koncerty a ohňostroji v metropoli Vallettě. Na Kypru na euro přecházejí dokonce i dvě zdejší britské vojenské základny u města Dekelia a na poloostrově Akrotiri.

Malta, která tak přišla o svou pověst daňového ráje, hodlá využít vstupu do eurozóny k většímu zaměření ekonomiky na služby a špičkovou technologii. Kypr doufá, že přijetí eura přitáhne investory, podpoří růst a zvýší měnovou stabilitu. Zjednodušení nastanou i v turistice, která je pro oba ostrovy klíčovým sektorem ekonomiky.

Kypr je rozdělen od roku 1974 na řeckou a tureckou část, která zaujímá severní třetinu ostrova. Členem unie je pouze mezinárodně uznávaná Kyperská republika, řeckokyperská část ostrova. V tureckokyperské části nadále platí turecká lira.

Příchod eura se ovšem na Kypru i na Maltě setkává také s obavami. Podle průzkumů, které nedávno uskutečnila Evropská unie, se téměř 70 procent Kypřanů obává, že euro urychlí inflaci, která nyní dosahuje tří procent.

V obou zemích byla původní měna silnější než euro: na Maltě se euro rovná 0,4292 maltské liry a na Kypru 0,585274 kyperské libry.

Na Kypru i na Maltě se bude moci platit starou měnou až do konce ledna. Podle analytiků však z velké části vymizí z oběhu během dvou týdnů.

Dalším kandidátem na vstup do eurozóny je Slovensko, které by chtělo přijmout euro od 1. ledna 2009. Česko má problémy s plněním některých kritérií podmiňujících zavedení eura a zatím si nestanovilo cílové datum vstupu do eurozóny.