Příspěvek zahraničního obchodu k růstu se snížil, stejně jako příspěvek vnitřních investic. Jejich zpomalení lze těžko vysvětlit, vezme-li se v úvahu pohodlná finanční situace českých podniků a nadále dobrá orientace průmyslu, píše se v materiálu, který poukazuje také na růst zásob.
To vše podle CERI vyvolává pochyby o pokračování růstu a o jeho tempu. A to tím víc, že některé prvky nynějších reforem mohou mít stlačující účinek na spotřebu, která je teď jediným velmi aktivním motorem hospodářství. CERI cituje Vídeňský institut pro mezinárodní hospodářská srovnání (WIIW), podle něhož reformy poslouží především nejmajetnějším vrstvám obyvatelstva a postihnou ty nejchudší, a poukazuje na "riziko, že se dotknou sociální rovnováhy", jež se České republice "zvlášť dobře povedla".
Francouzský ústav také vyslovuje pochyby o možnosti dosáhnout v příštím roce snížení rozpočtového schodku na 2,95 procenta HDP, a to vzhledem k předpokládanému snížení příjmů z daní. Na druhé straně ale uvádí, že lze-li litovat, že tyto reformy mohou těžce postihnout lidi s nejnižšími příjmy, země na rozdíl některých sousedů zřejmě zachovává hospodářskou politiku zaměřenou na dlouhodobý růst a podporuje inovaci, ochranu životního prostředí, vzdělávání, integraci menšin a výzkum a rozvoj.
Konstatuje, že i když ČR ztrácí výhodu levné pracovní síly, může uplatnit jiné trumfy - spolehlivou dopravní a telekomunikační infrastrukturu, kompetentní a disciplinovanou pracovní sílu a institucionální prostředí příznivé pro podnikání.
Za nedostatečnou označuje schopnost České republiky čerpat evropské fondy a uvádí, že rozpočtové restrikce by mohly omezit také schopnost podílet se spolu s EU na financování projektů. Podle CERI je také v zájmu větší politické stability zapotřebí ozdravit praktiky veřejného života, protože "stále je rozšířena korupce".