Studená sprcha pro stoupence rozšíření

Tak hodnotí většina pozorovatelů minulý týden zveřejněné výsledky průzkumu Eurobarometru, z nichž vyplývá, že za necelého půl roku, který uplynul od podobného předchozího průzkumu, klesla u obyvatelstva členských zemí Evropské unie podpora myšlenky rozšíření o země střední a východní Evropy o 5 %, takže dnes je pro přijetí nových členů do Unie jen 38 % obyvatel patnáctky.

Průzkum tak ukázal zvětšující se propast mezi tím, co říkají západoevropští politici, kteří zejména v poslední době stále častěji hovoří i o rychlém rozšíření, a veřejným míněním jejich zemí, které si myslí něco jiného.

Rekordní pokles nadšení pro rozšíření byl zaznamenám ve Francii - z 34 % na 26 %, v Lucembursku z 41 % na 34 %, v Itálii ze 49 % na 43 %, v Nizozemsku z 55 % na 49 %, v Rakousku z 35 % na 30 %, v Německu z 38 % na 34 % a v Belgii z 42 % na 38 %.

Palce uchazečům o členství v Unii v dané chvíli drží nejvíc Švédů (61 % podporuje rozšíření) a Dánů (58 %). Mírný vzestup podpory - v rámci statistické chyby - byl zaznamenán ve Španělsku (ze 48 % na 49 %) a v Portugalsku (ze 40 % na 41 %). Občané patnáctky by v Unii nejraději viděli Maltu (50 % pro a 26 % proti), Maďarsko (46 a 31), Kypr (44 a 31), Polsko (44 a 34) a ČR (41 a 35). Nejmenší nadšení naproti tomu budí překvapivě ekonomicky jinak velmi úspěšné Slovinsko (30 % je pro jeho členství a 47 % proti), za nímž následují Rumunsko (34 a 42), Litva (35 a 38), Bulharsko (36 a 39), Lotyšsko (36 a 38), Estonsko (36 a 38), Slovensko (37 a 38) a Turecko (30 a 47).

Celkově lze říci, že oproti průzkumu z jara se rozšíření stalo méně populární ve všech zemích kromě Španělska a Portugalska. Jen pro 27 % obyvatel je rozšíření prioritou, daleko důležitější pro ně je např. boj s nezaměstnaností a zločinností. 80 % respondentů navíc soudí, že rozšíření nesmí přijít patnáctku příliš draho, 82 % zastává názor, že kandidáti se musí stoprocentně přizpůsobit právu platnému v Unii, a 91 % si myslí, že uchazečské země se musí ještě před přijetím vypořádat s ochranou životního prostředí.

Poslední průzkum obsahoval i některé otázky, které před půl rokem Eurobarometr nezjišťoval. Na otázku, jak by měla být v Unii přijímána rozhodnutí, až se počet členů zvýší z nynějších 15 na 25-27, 45 % dotázaných se vyslovilo pro většinové rozhodování a 38 % pro jednomyslnost, což předpokládá zachování práva veta pro každou členskou zemi.

Pro kandidátské země jsou výsledky nejnovějšího Eurobarometru varovným signálem, že přijímací řízení čekají patrně velké problémy. Jednání totiž vstupuje do fáze, kdy Unie bude muset vyřešit především politicky citlivou otázku harmonogramu přijímání nových členů. To za situace, kdy se budou v řadě členských zemí konat v příštích dvou letech nejrůznější volby, může vést k tomu, že politici budou mít tendenci od-kládat všechny kontroverzní otázky na pozdější dobu.

Výsledky posledního Eurobarometru neznepokojují jen kandidátské země. Jean-Christophe Filori, tiskový mluvčí komisaře pro rozšíření Günthera Verheugena, se minulý týden v Bruselu snažil rozptýlit obavy dopisovatelů z kandidátských zemí. Nepříznivé výsledky podle něho svědčí o tom, že se dosud neprojevila informační strategie na podporu rozšíření v zemích patnáctky, o níž před několika měsíci rozhodla Evropská komise. Její efekt by se měl projevit za nějaký čas. Sám Filori se však netajil tím, že kdyby za dva tři roky další Eurobarometr přinesl podobné výsledky, pak by to byla podle jeho slov porážka.