"Zvyšuje se, ale ekonomická návratnost investic pořád není tak rychlá, aby se z toho stal hit sezóny," uvedl k poptávce po úsporách Karel Polanecký z Hnutí Duha.
Zvýšenou poptávku potvrzuje i Libor Novák z poradenské společnosti Energy Benefit Centre. "Dokazuje to abnormální stav na trhu s izolačním materiálem, kdy se za poslední rok, dva trochu s nadsázkou prodávají i materiály, které nebyly ještě ani vyrobeny. Podobný stav je i na trhu s kvalitními okny," uvedl.
"Doposud se prováděly nejčastěji úpravy objektů tam, kde investor kromě tepelných vlastností sledoval i jiný přínos. Zatékání, vlhkost, estetika objektu. Povětšinou se jednalo o okna, dveře, výjimkou nebyly ani dílčí rekonstrukce střech, obvodových plášťů," podotkl Novák.
Úsporná opatření se ale často neobejdou bez chyb. Mezi nejčastější patří podle Polaneckého například podcenění tloušťky izolace při zateplování obvodového pláště budov, nebo izolování vlhkých zdí. Často pak kvůli tomu vznikají plísně. Také Novák varuje před vznikem plísní okolo okenních rámů či mezer v izolacích a před špatným provázáním různých materiálů, který může vzniknout nekvalifikovaným prováděním úsporných akcí.
Od Nového roku zdražily všechny druhy energií; cena elektřiny pro domácnosti v průměru o 9,1 procenta. Náklady stoupnou nejvíce právě těm, kdo elektřinu používají i k vytápění. V takovém případě zaplatí domácnosti až o několik tisícikorun za rok více.
Hlouběji do kapsy musejí sáhnout i domácnosti, které vytápějí dálkovým teplem. V průměru vzroste cena tepla podle propočtů Teplárenského sdružení o 10,3 procenta. A zdražení se nevyhne ani zemnímu plynu. Společnost RWE Transgas, která je dominantním prodejcem zemního plynu v Česku, zvyšuje ceny pro domácnosti v průměru o 7,4 procenta.
Stát letos podpoří úspory energie a využití obnovitelných zdrojů 70 miliony korun. Namísto loňských 15 ministerstev vyhlásí úsporné programy letošní rok pouze pět. V roce 2007 přispěl státní rozpočet na energetické úspory 80 miliony korun.
Cílem Evropské unie je dosáhnout do roku 2020 prostřednictvím aktivit spojených s energetickou efektivností snížení spotřeby energií o pětinu. Evropská komise odhaduje, že celkový potenciál úspor energií je u rodinných domů 27 procent, u administrativních budov 30 procent, v dopravě 26 procent a ve výrobním průmyslu 25 procent.