Pohřby letos kvůli vyšší DPH a cenám energií podraží

"Obecně se dá říci, že v průběhu roku budou ceny (kremací a pohřebních služeb) upraveny tak, aby kopírovaly zvýšené náklady na energie a pochopitelně i vyšší sazbu DPH," řekl ČTK předseda Sdružení pohřebnictví ČR a ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Prahy Julius Mlčoch. Ceny elektřiny a plynu od Nového roku vzrostly v průměru téměř o desetinu, a zejména menší pohřební služby podle Mlčocha nemohou vyšší náklady na kremace či skladování mrtvých těl v chladících boxech dlouhodobě absorbovat na úkor svého podnikání. "Jsou již na hraně," podotkl Mlčoch.

Přibližně o deset procent se proti loňsku kvůli dražší energii a devítiprocentní sazbě DPH zvýšily ceny pohřbů v Ostravě. Zatímco loni stál pohřeb v průměru 18.000 korun, letos se blíží ke 20.000 korunám, řekl ČTK ředitel největší pohřební služby v Ostravě Concordia Josef Hájek, který je zároveň tajemníkem Sdružení pohřebnictví ČR. Pohřební ústav hlavního města Prahy podle Mlčocha již kvůli lednovému zdražení energií a úpravě DPH požádal pražský magistrát o zvýšení regulované ceny za zpopelnění, které nyní stojí 1920 korun.

Také Danuše Hermannová z brněnské pohřební služby Harmonie očekává, že si lidé během roku připlatí za pohřby několik set korun, hlavně kvůli dražší dopravě a energiím. Lednové zvýšení DPH z pěti na devět procent promítla do cen pohřební služba Charon z Týniště nad Orlicí, která patří k největším v hradeckém kraji. "Jinak jsme ceny neměnili. Pokud však zdraží naši dodavatelé rakví, věnců či krematorium, budeme muset tyto zvýšené náklady do cen promítnout," řekl ČTK spolumajitel společnosti Charon Jindřich Filip. Nejlevnější, takzvaný sociální pohřeb pro obec u jeho firmy stojí kolem 6000 korun, průměrný běžný pohřeb začíná přibližně na 13.000 korunách.

V Brně zatím pohřební služby zdražily také většinou jen o čtyři procenta kvůli vyšší sazbě DPH. Městské Pohřební a hřbitovní služby mění ceny po dvou letech, jejich ředitel Pavel Cajzl ujistil, že minimálně v prvním pololetí další nárůst nenastane. "Lidé už přišli o pohřebné, a tak se nám snad podaří udržet stejné ceny celý rok," uvedl.

Podle Filipa zrušení pohřebného chování lidí při objednávání pohřbů zřejmě nijak radikálně neovlivní. "Kdo chce zemřelým udělat důstojné rozloučení, udělá je i bez státního příspěvku," míní Filip. Na skutečné hodnocení dopadů zrušení pohřebného je ale podle něj brzy. "Vše se projeví až během několika měsíců," řekl.

Také Hájek nečeká, že zrušení pohřebného ve výši 5000 korun povede k tomu, že lidé nebudou chtít pohřbívat své zesnulé příbuzné. "Pokud by se lidé přestali starat o nebožtíky a chtěli je nechat pohřbít na náklady obce, tak ta to bude po nich vymáhat. Nemyslím, že zrušení pohřebného bude mít nad etikou nějakou převahu, věřím, že lidé se budou dále loučit se svými příbuznými důstojně," uvedl.

Zrušení pohřebného ale podle Mlčocha může snížit ochotu lidí investovat do obřadu. Tuzemské pohřební služby se přitom delší dobu potýkají s tím, že Češi na rozloučení se zesnulými šetří. Lidé často pořídí všechny základní doplňky, třeba parte, hudbu i květiny, drží se ale spodní cenové hranice. Často se prý také konají pohřby bez obřadu, které jsou zhruba za poloviční cenu.

Češi utratí ročně za pohřby víc než dříve, zhruba 1,6 miliardy korun. Nárůst cen ovšem způsobily hlavně dražší energie, dřevo a mzdy. Každý rok umře v Česku 108.000 lidí, průměrný pohřeb stojí 12.000 až 15.000 korun. Ještě před třemi lety bylo o několik tisíc mrtvých více, v oboru se přitom točila miliarda. Pohřební služby mají i přes skoro padesátiprocentní nárůst tržeb podle Mlčocha stejné zisky jako před lety, protože lidé na pohřbech čím dál častěji šetří a náklady rostou.

Ze způsobu pohřbívání převažuje v Česku zpopelňování, kde s podílem 76 procent drží země světový primát. V tuzemském pohřebnictví působí zhruba 450 firem se 4000 zaměstnanci.