Nepřímé daně určitě vzrostou

Spotřební daně a DPH se budou v každém případě zvyšovat, řekl našemu listu mluvčí Ministerstva financí (MF) Libor Vacek s tím, že je to jeden z důsledků snahy MF o zmírnění nepříznivého schodku státních financí. Jak vyplývá ze Střednědobého fiskálního výhledu, který vzala na vědomí vláda, úpravy daní na příjmové stránce musí doprovázet i přehodnocení výdajů. Podle Vacka však materiál v žádném ze scénářů budoucího vývoje nepočítá s reformou největší výdajové položky státního rozpočtu - mandatorních výdajů, tedy zákonných závazků státu. Ty tvoří čtyři pětiny výdajů.

Prvním krokem ke konsolidaci veřejných financí proto podle MF musí být zvýšení daňové kvóty, neboli podílu vybraných daňových příjmů na HDP. Schodek veřejných rozpočtů by měl letos dosáhnout podle odhadu Ministerstva financí 5,2 procenta HDP, po vyloučení příjmů z privatizace 7,7 procenta HDP. Maastrichtská kritéria Evropské unie požadují tříprocentní podíl na HDP. Zvýšení daňových sazeb by se nemělo dotknout daní z příjmů právnických osob. "Nemůžeme ignorovat trend snižování daní z příjmů právnických osob, aby podniky měly více prostředků na investice," doplnil Vacek.

První z reformních scénářů předpokládá zvýšení daňové kvóty o 1,8 procenta HDP v roce 2003 a zároveň rozpočtové škrty ve výši 1,5 procenta HDP. Podle druhého scénáře nepočítajícího s žádnými změnami ve výdajích by se musela daňová kvóta pro splnění maastrichtského kritéria v roce 2003 zvýšit o 2,6 procenta HDP. Tzv. úsporný scénář se zaměřuje pouze na nepovinné výdaje. Škrty v této oblasti by však musely být tak obrovské, že by ohrožovaly fungování veřejného sektoru, konstatuje zpráva. Čtvrtý scénář, který fiskální výhled předkládá a který je pouze orientační, počítá se zachováním dosavadních rozpočtových trendů a nepředpokládá změny současných výdajových politik.

Fiskální výhled je založen na makroekonomické předpovědi, počítající v následujících letech s růstem ekonomiky mezi třemi až čtyřmi procenty, s mírným zvyšováním inflace do roku 2002 a jejím následným poklesem a s mírou nezaměstnanosti kolem devíti procent.

Analytici však - přestože se materiál MF nezabýval důchodovou reformou - poukazují na to, že narůstající schodky veřejných rozpočtů může vyřešit právě celková změna státních výdajů. "Analýza by měla ukončit chiméry ČSSD, že schodek vyřeší ekonomický růst," řekl pro ČTK Pavel Sobíšek z Bank Austria Creditanstalt.

V nejbližších letech očekává MF na veřejné rozpočty největší nápor, který bude spojen s financováním "odložených" nákladů transformace a s plněním některých vydaných záruk státu.