Z peněz, které řidiči letos zaplatili za povinné pojištění svých aut, spotřebují samy pojišťovny až čtvrtinu na své náklady spojené s bojem o zákazníky. To je třikrát více než v dobách monopolu České pojišťovny, kdy každý pouze zaplatil složenku na poště. Více peněz je třeba hlavně na odměny makléřů, kteří klienty přesvědčují, a také na reklamu. "V minulosti jsme na režii spotřebovali kolem osmi procent z vybraného pojistného, nyní je tato částka několikanásobně vyšší," říká mluvčí České pojišťovny Michal Urban. Zástupci dvou velkých ústavů anonymně potvrdili, že tuto částku ústavy mezi sebou odhadují přibližně na 25 procent.
Kdo tedy platil nejobvyklejší sazbu, která u Škody Felicie 1,3 činí pro příští rok 2124 korun, věnoval na reklamu a na provoz pojišťoven dohromady 530 korun. Před dvěma lety by to bylo o 360 korun méně. Vyšší náklady připouštějí i ostatní pojišťovny. "Nový systém povinného ručení je mnohem nákladnější, než tomu bylo za dob monopolu České pojišťovny. Pojišťovny musely za získání pojistek vyplatit provize, nechat vytisknout miliony pojistných smluv, vyškolit lidi, upravit počítačové systémy," potvrzuje mluvčí pojišťovny Kooperativa Martin Diviš. Pojišťovny tvrdí, že na povinném ručení prodělávají, ale o klienty se dál perou, aby jim mohly nabízet jiné, pro ně výnosnější produkty. Pojišťovny z obavy před konkurencí tají, kolik přesně jednotlivé náklady činí.
Z průzkumů, kolik v médiích utrácejí největší zadavatelé reklamy, však vyplývá, že například v loňském roce činily reklamní výdaje na povinné ručení kolem 750 milionů korun. To samo o sobě činí kolem šesti procent z částky, kterou nakonec řidiči zaplatili. Velké nové náklady spolyká najímání makléřů, kteří klienty v konkurenčním prostředí lákají k jednotlivým pojišťovnám. Například Česká pojišťovna podle informací od makléřů loni vyplácela provizi sedm nebo až čtrnáct procent z částky, kterou klient za pojištění auta zaplatil, a to v závislosti na počtu uzavřených smluv. Z pojištění felicie tak do kapsy makléře mohlo putovat až tři sta korun. Sedm procent vyplácela také pojišťovna Allianz i ostatní ústavy, aby si zajistily loajalitu makléřů.
Podobné částky platí pojišťovny i letos, pokud makléři dohodnou novou smlouvu, menší provize však inkasují i v případě, že klient pojištění prodlouží. Do hospodaření pojišťovacích ústavů se v letošním roce promítá také vytváření rezerv, které musí dělat na staré závazky. Ty zbyly z dob monopolního postavení České pojišťovny. Podle České kanceláře pojistitelů sdružující 12 pojišťoven poskytujících povinné ručení se tyto dluhy nahromadily kvůli nízkým sazbám v minulosti. "Ze starého systému zbylo kolem osmi miliard korun rezerv v hotovosti, ale odhad budoucích možných závazků činí 10,6 miliardy. Rozdíl si mezi sebe rozdělí všechny pojišťovny podle jejich podílu na trhu," tvrdí Urban.
Pojišťovny chtějí tyto staré závazky pokrýt letos, čili z pojistky na felicii tak na úhradu starých dluhů putuje 446 korun. Pojišťovny uvádějí, že po zaplacení škod, které motoristé v letošním roce způsobili, jim nezbude nic, a naopak prodělají. "Odhaduje se, že za letošní rok v povinném ručení připadá na sto korun vybraného pojistného 132 korun vyplacených na škody a další náklady," uvedl Diviš. Na ztráty si stěžují i jiné ústavy. "Jestliže havarijní pojištění se běžně pohybuje mezi 10 a 15 tisíci korun a škody z něj placené jsou mnohdy menší než u povinného ručení, je jasné, že pro pojišťovny není povinné ručení nijak výnosné," uvedla mluvčí Allianz Květoslava Voglová. Ztráty pojišťoven by však v dalších letech měly klesat, protože velká část z nich byla jednorázová kvůli nastartování systému a tvrdšímu boji při dělení trhu.