Podpora bydlení zatěžuje státní rozpočet

Zpřísnění podmínek stavebního spoření, které by omezilo každoroční růst mandatorních výdajů v řádu miliard, Ministerstva financí a pro místní rozvoj zatím nepřipravují. "V tuto chvíli jde o perspektivní a hypotetickou úvahu," řekl včera HN mluvčí MF Libor Vacek. Analýza, která na téma efektivnost státních podpor bydlení vznikla na Ministerstvu pro místní rozvoj, dospěla prakticky ke stejnému výsledku. "Nedoporučujeme nyní do systému stavebního spoření zasahovat," potvrdila Daniela Grabmüllerová, ředitelka odboru bydlení. Zajímavé je, že průměrná výše roční státní podpory na jednu uzavřenou smlouvu dosahuje 2760 Kč. Řada klientů tedy maximální příspěvek 4,5 tisíce Kč nevyužívá.

Pod hrozbou prohloubení schodku veřejných rozpočtů a z toho vyplývající nutnosti perspektivního snížení různých podpor se stává diskuse o změně podmínek pro poskytování hypoték a stavebního spoření aktuální. "Pokud bychom se měli rozhodnout, co podporovat více a co méně, zvolili bychom raději hypotéky. V jejich případě je zjevné, že státní příspěvek jde na rozvoj bydlení," říká Vacek. Odbor politiky bydlení MMR také poukazuje na to, že stavební spoření je využíváno hlavně na zvelebování současného bytového fondu, zatímco hypotéky jdou především na novou bytovou výstavbu. "Výdaje státu na stavební spoření se navíc již brzy nebudou zvyšovat, protože nárůst smluv bude limitován počtem potenciálních klientů," uvedla Grabmüllerová.