Evropská komise hodlá zvýšit dynamiku integrace

Česká republika a Slovinsko mají při naplňování ekonomických kritérií svého vstupu do Evropské unie sice jen mírný odstup za Estonskem, Maďarskem a Polskem, ale přece jen zaostávají. Před touto trojicí jsou pak výrazně vpředu Malta a Kypr, které komise ve své zprávě označila za "tržní ekonomiky, jež by měly být schopny čelit konkurenčnímu tlaku a tržním silám v EU". Estonci, Maďaři a Poláci by všechna kritéria "plnohodnotných" tržních ekonomik měli splnit "v blízké době", Češi a Slovinci poté, co "dokončí a zavedou zbývající reformy".

Plyne to z hodnotících zpráv Evropské komise, publikovaných ve středu v Bruselu. Celá sedmička těchto uchazečských zemí by mohla být na členství v unii připravena již "v blízké budoucnosti". Naději získat v ekonomické sféře nezbytnou schopnost čelit konkurenčnímu tlaku uvnitř EU mají "střednědobě" též Litva, Lotyšsko a Slovensko. Jen Bulharsko, Rumunsko - a z politických příčin také Turecko - na vstup do EU zatím pomýšlet nemohou.

Komisař EU pro otázky rozšíření Günter Verheugen vyslovil před zahraničním výborem Evropského parlamentu naději, že první noví členové EU by se mohli v roce 2004 zapojit do přímých voleb poslanců tohoto orgánu. Předseda zahraničního výboru europarlamentu Elmar Brok na dotaz HN upřesnil, že i v případě, nestihne-li se přijetí některé členské země k termínu voleb, budou se moci její zástupci, určení prozatímně národními parlamenty, beztak hned po začlenění svého státu do EU plně podílet na rozhodování ve Štrasburku.

Předseda Evropské komise Romano Prodi sdělil poslancům při prezentaci hodnotících zpráv, že "analýza vychází vcelku pozitivně". Zdůraznil, že EU dala kandidátům svého času dva sliby. "První a hlavní z nich musí být splněn na summitu unie v Nice, pokud se tam schválí nezbytné reformy, jež patnáctku učiní schopnou k rozšíření k roku 2002," uvedl. A druhým slibem podle Prodiho je urychlení procesu jednání o vstupu uchazečů ze střední a východní Evropy.

Tento slib bruselská komise plní právě nyní, když navrhla šéfům států a vlád zemí EU strategii rozšiřování, jež spočívá v těchto třech bodech:

1. Komise žádá, aby si země patnáctky a kandidáti, kteří spolu jednají o podmínkách vstupu, už nyní určili, kde budou žádat výjimky z unijního práva a přechodná období, aby dané body roztřídili na přijatelné, na takové, o nichž se dá jednat, a konečně na nepřijatelné. Do první kategorie patří spíš technické přechodné lhůty, jež nebudou trvat dlouho a nemají dopad na volnou hospodářskou soutěž či jednotný vnitřní trh.

2. Ve druhé kategorii, o níž je nutno vyjednávat, budou všechny zásadní časově omezené výjimky v hospodářství, zdravotnictví, ve sféře spojené s bezpečností, ochranou životního prostředí a spotřebitelů či práv občanů,včetně těch, jež mají dopad na rozpočet EU.

3. Poslední balík tvoří ty návrhy na výjimky z uplatnění unijního práva, jež by způsobily značné potíže, takže se zamítnou.