Program Palmif představuje doplněk státní aktivní politiky zaměstnanosti a čerpá finanční zdroje na schválené projekty z prostředků Evropské unie. Na českém trhu práce sleduje dlouhodobě především dva cíle: Hledá nová řešení a nové nástroje na podporu zaměstnanosti, ověřuje zajímavé experimenty či originální know-how. Dále se zaměřuje na výcvik státních úředníků (zaměstnanců úřadů práce a Ministerstva práce a sociálních věcí) v přípravě, řízení a financování konkrétních projektů, vedoucích k zaměstnávání určitých skupin populace.
Teprve se učíme
Václav Brož, ředitel programu Palmif v ČR, Kariéře sdělil, že se u nás dosud realizují projekty na podporu zaměstnanosti v okresním a regionálním měřítku, učíme se pracovat jak na lokální, tak na regionální úrovni a výsledky konkrétních projektů spojovat a šířit mezi další regiony, což je důležité pro budoucí využívání sociálního fondu EU.
Projekty Palmif obvykle trvají dva roky, v současné době se uzavírají dva projekty regionální. Jde o projekt Šance, který v rámci Palmif běžel od roku 1998 na Havlíčkobrodsku, a o projekt CEPAC, který se rozvíjel na Olomoucku.
Profesní diagnostika
Počátky projektu Šance se odehrávaly mimo program Palmif a sahají do roku 1992, kdy při Občanském sdružení Kulturního domu Junior Chotěboř vzniklo celorepublikové centrum vzdělávání. Jeho posláním bylo profesně připravovat skupinu nezaměstnaných, posílaných z úřadů práce, tak, aby se co nejdříve úspěšně uplatnili na trhu práce. Šlo hlavně o problémové skupiny lidí, zejména mladistvé s nedokončeným vzděláním, a o skupiny potýkající se ve společnosti s problémy zdravotními, sociálními i etnickými. V této prvé fázi probíhala spolupráce centra především s Úřadem práce v Havlíčkově Brodě, postupně se do ní zapojovaly rovněž úřady práce z blízkého okolí.
V roce 1998 byl vypracován a předložen koordinační jednotce fondu Palmif projekt "Šance - oblastní střediska a ergodiagnostika", jehož záměrem bylo vytvořit několik poboček centra, rozšířit již odzkoušený projekt síťově v dalších oblastech a zapojit do něj co největší počet úřadů práce. V současné době spolupracuje centrum s téměř 50 úřady práce z celé republiky a prošlo jím na 2,5 tisíce klientů.
V centru byla vyvinuta metodika profesní diagnostiky, na níž pracovali pedagogové, psychologové i odborníci z praxe. "Nejde o čistou psychodiagnostiku, ale o diagnostiku profesní, která se zaměřuje na zjišťování schopností a dovedností spjatých s výkonem určitého povolání," říká ředitel centra v Chotěboři Vladimír Široký. Ověřování schopností a dovedností každého klienta - nezaměstnaného, zahrnuje i testování jeho osobnosti a jeho zájmů. Výsledkem je měřitelné porovnání toho, na co klient má, s tím, co si sám představuje, že by chtěl profesně dělat. Mimochodem profesní diagnostika se v Chotěboři dál rozvíjí a v budoucnu by mohla sloužit školám při výběru profese či studia jejich žáků. Po testu následuje pohovor a motivační kurs, kde si klient s odborníky vyjasní reálnou situaci, dozví se, co dělat, když chce v určité profesi, která by pro něj byla vhodná, získat kvalifikaci.