Minimální mzda: Na hranici chudoby

Téma týdne: Mzdy v roce 2008

V životě se setkáváme s mnoha slovními spojeními, které obsahují slovo „mzda“. Čistá mzda, hrubá mzda, průměrná mzda, reálná mzda, časová mzda, úkolová mzda, minimální mzda… Všechny pojmy si vysvětlovat nebudeme, ale blížeji se podíváme na mzdu minimální. Co znamená, jaká je její funkce a jak se vyvíjela? 

Minimální mzdu upravuje zákoník práce a definuje ji jako nejnižší možnou odměnu, kterou vám zaměstnavatel musí poskytnout za vykonanou práci. Měně, než kolik je aktuální výše této mzdy, nemůžete dostat ani u dohod o provedení práce či dohody o pracovní činnosti – čili minimální mzda se týká všech pracovněprávních vztahů. Proč byla vlastně v roce 1991 minimální mzda zavedena?

Funkce minimální mzdy

Především je třeba zdůraznit, že zdaleka ne všichni uznávají potřebu institutu minimální mzdy. Odpůrci argumentují, že minimální mzda představuje umělý zásah do trhu práce, který by nejlépe fungovat přirozeným utvářím podle poptávky a nabídky. Její zastánci naopak deformaci odmítají a zdůrazňují ekonomickou a sociální funkci: Minimální mzda by měla jednak zvýhodňovat pracující vůči osobám se sociálním příjmem a zároveň je chránit před chudobou. Pro zaměstnavatele zajišťuje minimální mzda rovné podmínky mzdové konkurence a stanovuje nejnižší úroveň nákladů na mzdy zaměstnanců. Otázkou je, zda minimální mzda tyto funkce skutečně plní… Chudý je podle evropských měřítek ten, jehož čistý měsíční příjem nedosahuje 60 % mediánu (někdy průměrné mzdy) v dané zemi. Minimální mzda činí v současné době 8 000 Kč. Pro porovnání - průměrná hrubá mzda se pohybuje zhruba na 21 400 Kč.  Ovšem nižší mzdu než 9 tisíc Kč pobírají v Česku pouze necelá 2 % lidí. Za minimální mzdu pracuje jen asi 1 % lidí. Ve většině případů potom občané pracující za minimální mzdu mají děti. Pobírají tedy přídavky na děti či příspěvek na bydlení. Z tohoto důvodu je jejich čistá mzda, kterou mají měsíčně k dispozici (s připočtením státních dávek), vyšší než činí hranice chudoby podle evropských měřítek.

Graf: Vývoj měsíčních sazeb minimální mzdy

Vývoj minimální mzdy

K poslední změně došlo prozatím k 1. lednu 2007, fakticky však nebyla minimální mzda zvýšena od července 2006. Graf výše vám ilustruje vývoj od roku 1991, zatímco tabulka dokumentuje změny její výše vyjádřené pro 40 hodinovou pracovní dobu. Minimální mzda se v posledních 5 letech o 40 %, přitom inflace byla relativně nízká. Můžeme tedy říci, že Čech pobírající minimální mzdu v roce 2007 je na tom reálně lépe než občan pracující za minimální mzdu v roce 2002. Statistiky uvádějí, že více jak dvě třetiny lidí pobírajících minimální mzdu jsou ženy. Důvodem je jejich vyšší ochota pracovat za nižší mzdu a na druhou stranu i nechuť být odkázán na podporu v nezaměstnanosti a následné sociální dávky.

Tabulka: Vývoj hodinových sazeb minimální mzdy

Nižší než minimální mzda?

Je tomu skutečně tak – s platem se lze v mezích zákona dostat ještě níže, než na aktuálních 8000 Kč. Důvodem jsou omezení počtu hodin, například pro mladistvé na 30, nebo specifické případy podle vyhlášky 567/2006 Sb. Například při prvním pracovní poměru máte nárok pouze na 90 % minimální mzdy. Více se můžete dočíst zde.

EU

Stejně tak jako v ČR, i v dalších 11 členských zemích Evropské unie došlo ke zvýšení minimální mzdy naposledy v lednu 2007, v 9 ze 16 zbývajících zemích se zvýšila v průběhu roku. Například ve Velké Británii došlo ke zvýšení o 0,90 euro za hodinu. Nejvyšší hodinová minimální mzda je v Lucembursku - 9,08 euro. Ale vzhledem k vysokým cenám zboží a služeb je pro Lucemburčana pobírajícího minimální mzdu podstatně složitější s ní vyjít než například pro Čecha. Institut minimální mzdy není zaveden v následujících zemích: Dánsku, Finsku, Švédsku, Itálii, Německu a Rakousku. Vzhledem k faktu, že zastánců minimální mzdy přibývá, je pravděpodobné že bude zanedlouho zavedana jak v Rakousku, tak i v Německu.