Pokud by se sankce staly realitou, vinu na svých ramenech může nést Rakousko a Evropská komise. Soused České republiky je totiž poslední zemí ze 27 členských států EU, která uplatňuje zákaz na vybrané druhy GMO - konkrétně na dva druhy kukuřice. EK ovšem má pravomoc Vídni nařídit, aby zákaz zrušila, dosud tak ale neučinila a s největší pravděpodobností ani neučiní.
"Počkáme do pondělí, kdybychom měli mít více jasno. Máme ale informace, že situace by neměla nijak eskalovat," uvedl dnes mluvčí Evropské komise. Podle něj Brusel čeká především na reakci USA, která by ovšem měla být známa až v pondělí. To však nijak nevysvětluje váhání komise se zásahem proti Rakousku.
Podle neoficiálních informací za to mohou neshody uvnitř výkonného orgánu EU. Tuto problematiku má na starosti eurokomisař Stavros Dimas, který na zrušení zákazu nijak netlačí, na což upozorňuje i sám. Zároveň za ním stojí ekologičtí aktivisté, kteří zákaz dovozu GMO dlouho podporují.
Pokud by však Američané, Kanaďané a Argentinci přistoupili k odvetným opatřením, platila by pravděpodobně pro celou unii, přestože zákaz uplatňuje pouze Rakousko. Nebylo by to ovšem poprvé. V roce 1999 Washington uvalil na některé evropské zboží vyšší cla kvůli evropskému zákazu na dovoz hovězího masa, jež pocházelo z dobytka, kterému byly do krmiva přidávány hormony. Krátce poté následovaly další sankce ze strany USA, tentokrát kvůli banánům.
Podle evropské legislativy může členský stát dočasně nějaký geneticky modifikovaný produkt zakázat, pokud to zaštítí novými vědeckými poznatky. Rakouské úřady ale údajně nepředložily důkazy, že by kvůli zmiňovaným kukuřicím hrozily nějaké negativní dopady na zdraví lidí a zvířat či životní prostředí.