Přestože se jednotná platební zóna týká pouze plateb v eurech, její přínos by měli pocítit i Češi, kteří si na euro budou muset ještě několik let počkat. Jde například o rychlejší převody peněz do zahraničí. Zatímco dosud na ně české banky měly šest dní, nyní by to měl být jenom jeden den.
Evropané budou moci například platit inkaso či účty z jediného účtu ve všech státech unie. A hlavně za stejné poplatky, jako by šlo o klasických "domácí" platební styk. Stejné je to i u platebních karet. Jednu kartu bude možné využívat ve všech státech EU za stejné poplatky jako v místě svého bydliště. U karet tyto možnosti již mnohde existují, ale v unii stále existují země, kde se využívají lokální platební karty, s nimiž není možné platit v zahraničí.
Podle studie společnosti MasterCard by vznik jednotné evropské platební zóny měl podpořit další využívání platebních karet. Čtyři pětiny respondentů průzkumu by chtěly využívat svoji kartu kdekoliv v Evropě tak, jak to činí ve své zemi. Obě hlavní karetní asociace VISA a MasterCard jsou podle slov svých zástupců na SEPA plně připraveny. Počítají s tím, že příchod jednotné platební zóny řada států využije k opuštění magnetického proužku na platebních kartách, výměnou za bezpečnější čipovou technologii.
Brusel očekává, že obyvatelé a podniky ročně ušetří asi 50 miliard eur, tedy zhruba 1,3 bilionu korun. Přestože zavádění nových technologií, které jsou vzhledem k SEPA nutné, přišlo banky na miliardy eur v celé unii, i pro ně nová zóna přináší určité úspory. Zatímco dosud má každá země jedno zúčtovací (clearingové) centrum, v jednotné platební zóně by mělo být jedno pro celou unii a další tři státy mimo společenství.
Za dva týdny však SEPA nepřinese najednou všechny "vymoženosti", se kterými počítá. Jde jen o první krok, naplno by se zóna měla projevit nejpozději do roku 2010. Jednotlivé členské státy mají čas do 1. ledna 2009, aby převedly příslušnou legislativu do svých právních řádů.