Kalousek: K prioritám loterního zákona patří ochrana mladistvých

Práce na přípravě nového herního zákona ministerstvo financí po takřka roce zastavilo v prosinci, kdy bylo zpracované paragrafované znění. "Vzhledem k tomu, že zadání postrádalo zpracování a projednání věcného záměru zákona, přerušení není překvapivé, ale jde o zodpovědné rozhodnutí při respektování legislativních pravidel vlády," vysvětlil. MF od roku 2004 připravilo dva návrhy změn zákonů pro oblast loterií a sázkových her, ale ani jeden z nich nakonec platit nebude.

Loňský návrh herního zákona z dílny ministerstva financí podle zjištění ČTK silně kritizovala města a obce a nelíbil se ani provozovatelům hazardu. Například podle prezidenta Sdružení zábavního průmyslu Zdeňka Bartáka byl návrh špatný, protože vůbec neodpovídal právu EU, revolučním způsobem měnil toky odvodů na veřejně prospěšné účely do rukou krajů a nereflektoval technický pokrok.

Upravit legislativu pro loterie a sázkové her je podle Kalouska obtížné, protože se zde prolínají všechny klíčové instituty a formy činnosti v oblasti správního práva zahrnující státní správu i samosprávu. Složitou je také specifická povaha herního průmyslu spočívající v objektivním rozporu mezi rizikem, které povolené hry představují, a generováním prostředků na veřejně prospěšné účely z nich. "Každá společnost řeší v případě legalizace her tento rozpor a právě vybalancování rizika a prospěšnosti je tím největším problémem," poukázal.

Objem peněz vložených do sázkových a loterijních her v roce 2006 v Česku narostl na rekordních 98,1 miliardy korun, což znamenalo za deset let zdvojnásobení objemu. Průměrný Čech starší 18 let tak prosázel zhruba 11.650 korun. Dlouhodobě ovšem platí, že zhruba tři čtvrtiny vsazených peněz míří hráčům zpět na výhrách.