Kalousek: Hospodaření státu bude asi lepší, než jsme plánovali

Podle něj by ani předpokládané snížení růstu ekonomiky nemělo hospodaření státu zhoršit. "Mírné snížení hospodářského růstu již bylo zohledněno v přípravě střednědobých rozpočtových dokumentů," uvedl ministr.

Při tvorbě dalších rozpočtů se bude podle Kalouska přihlížet k velikosti rezervních fondů jednotlivých ministerstev. "Ta budou muset vysvětlovat, proč chtějí tolik a tolik prostředků, když jim tolik a tolik korun zbylo v rezervách," řekl.

Již loňské výsledky hospodaření státu totiž podle ministra ukázaly fakt, že správci jednotlivých rozpočtových kapitol, tedy především ministerstva, nejsou schopni reálně utratit přidělené a požadované peníze. Ke konci loňského roku bylo v rezervních fondech 96,6 miliardy korun.

Vláda proto již na návrh ministerstva financí schválila zvláštní režim správy fondů, který by utrácení těchto peněz reguloval. Peníze budou moci ministerstva využít na dofinancování prostředků z fondů EU. "Další prostředky budou uvolňovány po projednání s ministrem financí a se souhlasem premiéra, s výjimkou výdajů plynoucích z mezinárodních smluv," uvedl Kalousek.

Loni hospodaření státu skončilo s deficitem 66,4 miliardy korun proti původně plánovaným 91,3 miliardy korun. Důvodem byly především vyšší příjmy a dobrý vývoj ekonomiky.

Na letošní rok úřad naplánoval deficit téměř 71 miliard korun, ale podle dřívějšího vyjádření ministra lze očekávat nižší schodek. Lepší hospodaření by tak podle něj mohlo ovlivnit i přípravu rozpočtu na rok 2009. Podle schváleného střednědobého výhledu zatím MF počítá v letech 2009 a 2010 se schodkem 72,7 miliardy, respektive 73,5 miliardy korun.

Cílem vlády je postupně snižovat schodek veřejných financí tak, aby země byla mimo jiné připravena na přijetí eura. Plány vlády tak počítají do roku 2010 se snížením deficitu veřejných financí až na 2,3 procenta hrubého domácího produktu.

Podle Kalouska lze s nižšími schodky státního rozpočtu očekávat i nižší deficity veřejných rozpočtů. Například podle předběžných výsledků loni skončil schodek veřejných rozpočtů na 1,9 procenta hrubého domácího produktu. Původní odhady přitom počítaly s více než třemi procenty HDP.

Teoreticky by lepší výsledky vývoje veřejných financí mohly podle Kalouska změnit i názor na přijetí eura. "Ale přijetí eura záleží i na dalších okolnostech, třeba na strukturálních aspektech ekonomiky," uvedl.

Vláda termín přijetí jednotné evropské měny zatím nestanovila a nechce tak ani učinit, dokud nebude i do budoucna stabilizován vývoj veřejných financí a zadlužování země. Podmínkou je rovněž podle premiéra Mirka Topolánka provedení zásadních reforem, jako je důchodová nebo sociální reforma.