Kolik bere průměrný Čech?

Téma týdne: Mzdy v roce 2008

Celorepublikový mzdový vývoj je významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu. V soukromém sektoru jsou mzdy i o něco vyšší, lidé si zde vydělávali ve třetím čtvrtletí v průměru 21.612 korun, zatímco ve státní sféře to bylo 20.952 korun.

Dvě třetiny lidí v ČR pobírají podprůměrnou mzdu

Jestliže v letech 2004 a 2005 tempo růstu mezd spíše zpomalovalo (viz graf č.1), koncem roku 2006 začaly mzdy svůj růst naopak zrychlovat, a to jak mzdy nominální, tak reálné. Ve třetím čtvrtletí 2007 dokonce průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně o 7,6 % na 21.470 Kč. Proti stejnému období loni tak byla o 1517 korun vyšší. Pod pojmem průměrná mzda si však nepředstavuje výdělek, na který dosáhne většina obyvatel. Ve skutečnosti totiž více dvě třetiny lidí v ČR pobírají mzdu podprůměrnou. Mzdu, kterou pobírá většina zaměstnanců vyjadřuje nejvěrněji medián. Ten dle údajů Českého statistického úřadu za rok 2006 činil 19.512 korun, tedy o 700 korun méně než byla na konci roku 2006 průměrná mzda.

Graf č.1: Vývoj průměrné mzdy

Nejvíce vydělávají v odvětví IT

Nejnižší růst mezd byl zaznamenán v odvětvích rybolov a chov ryb (2,1 %) a finanční zprostředkování (4,2 %), naopak nejvyšší růst vykázala odvětví zemědělství, myslivost, lesnictví (9,4 %) a obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (9,1 %). Nejvyšší nominální mzda je v odvětví výpočetní techniky (46 881 Kč), nejnižší nominální průměrná mzda byla zjištěna v odvětví výroba textilií a textilních výrobků (14 693 Kč).

Roste i reálná mzda

Důležitějším ukazatelem než mzda průměrná je mzda reálná, ta vyjadřuje podíl indexu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen (inflace) za shodné období. Jinými slovy, reálná mzda je nominální mzda snížená o vliv inflace. Reálná mzda tedy oproti nominální mzdě vyjadřuje podstatně věrněji zda roste či klesá koupěschopnost obyvatelstva. Pozitivní zprávou je, že přes růst inflace si i reálná mzda udržela solidní růst a rostla ve třetím kvartálu v průměru o solidních pět procent.

Graf č.1: Vývoj reálné mzdy (index reálné mzdy SOPR = 100)