Dobrý den, v říjnu loňského roku vás poslanecká sněmovna výraznou většinou hlasů zvolila novým finančním arbitrem. Jak jste volbu prožíval a jaké byly vaše první pocity poté, co jste byl zvolen?
Na jednu stranu jsem byl osobně samozřejmě velmi potěšen vysokou podporou poslanců při mé volbě na druhou stranu jsem si uvědomoval důležitost této pozice a řadu úkolů a změn které je nutné uskutečnit.
Jedním z vašich protikandidátů byl i předešlý finanční arbitr Otakar Schlosberger. Toho jste ovšem porazil obrovským rozdílem. V čem vidíte největší důvody svého úspěchu, resp. drtivé porážky pana Schlosbergera? Byl podle vás předchozí arbitr ve své funkci neúspěšný?
Největší důvody svého zvolení vidím ve snaze maximalizovat povědomí o institutu finančního arbitra v České republice a zároveň se domnívám, že poslanci při volbě upřednostnili mé dlouholeté odborné i manažerské zkušenosti z různých oblastí bankovního finančního trhu před úzkou specializací mých protikandidátů. Nedovoluji si tvrdit, že můj předchůdce byl neúspěšný. Myslím, že za první funkční období finančního arbitra bylo nejen jím, ale především celým týmem vykonáno spoustu dobré práce, na kterou lze dobře navázat a uskutečnit výše uvedené cíle.
Vaše dvě poslední pracovní zkušenosti jsou z eBanky a Živnostenské banky, tedy shodou okolností zrovna dvou bank, které končí. Jak se na změny na našem finančním trhu, resp slučování bank, díváte. Pomohou bankovnímu trhu, nebo mu spíše uškodí?
Nutno podotknout, že ani jedna z bank nekončí, jejich činnost bude pouze „v kabátu“ větší spojené banky. Obecně je však známo, že slučování bank, které je vedeno ekonomickými důvody a snahami získat silnější pozici na bankovním trhu může pro klienty přinést především širší produktovou nabídku, možnost obchodování na globálních trzích a další synergické efekty. Velmi důležité ale je neopomenout a klást důraz na proklientský přístup a dokonalou obsluhu. V takovémto případě může být slučování na bankovním trhu jistě přínosem.
Jaké byly vaše první kroky po nástupu do funkce finančního arbitra? Jste se svým týmem spokojen, nebo proběhnou nějaké změny?
Mým prvním krokem bylo seznámení se s týmem mých spolupracovníků a úřadem jako takovým. Velmi rád musím konstatovat, že jsem s mými současnými kolegy spokojen a v současnosti neuvažuji o žádných dalších změnách.
Nemohu se vás nezeptat, jaké jsou hlavní cíle a záměry, se kterými do nové funkce nastupujete?
Hlavním cílem je zvýšit povědomí o institutu finančního arbitra u širokého spektra lidí. Dosáhnout toho se budeme snažit zvýšením informačních aktivit, zaměřením na širší veřejnost, přednáškovou činností, pravidelnými tiskovými informacemi, spoluprací s partnerskými institucemi aj. K našim cílům bude patřit i snaha o zvýšení kompetencí finančního arbitra, tak jako je tomu v zahraničí u obdobných institutů zřízených za účelem vyšší ochrany spořebitele.
Řada lidí, zákazníků bank a jiných finančních institucí, nemá o existenci úřadu finančního arbitra vůbec tušení. Zkuste nám svůj úřad představit. Jaké jsou jeho přínosy pro klienty finančních institucí a v jaký případech by se na vás lidé měli obracet?
Institut finančního arbitra byl zřízen k 1.lednu 2003, a to v rámci harmonizace práva České republiky se zeměmi Evropské unie (viz. zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi). Hlavním posláním finančního arbitra je zajištění rychlého a efektivního vyřizování sporů klientů s převádějícími institucemi mimosoudní cestou. Zjednodušeně řečeno, finanční arbitr je kompetentní k rozhodování sporů mezi tzv. převádějícími institucemi (např. banky nebo instituce vydávající elektronické platební prostředky) a jejich klienty při provádění převodů peněžních prostředků, opravného zúčtování, inkasní formy placení, nebo užívání elektronických platebních prostředků. Finanční arbitr je kompetentní řešit výše uvedené spory, pokud nastaly po okamžiku účinnosti zákona o finančním arbitrovi a jestliže výše částky, která je předmětem sporu nepřesahuje ke dni podání návrhu částku 50.000 EUR. Typickým sporem je např. neoprávněné použití platební karty při platbě u obchodníka, neoprávněný převod v rámci internetového bankovnictví, neoprávněný převod finančních prostředků z účtu. Do kompetencí finančního arbitra naopak nepatří spory např. z oblasti hypoték, úvěrů, stavebního spoření, nebo spory vzniklé mimo členský stát EU a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Hlavním přínosem pro klienty je rychlost rozhodování, nezpoplatněné řízení, vysoká znalost problematiky.
Jak vůbec samotné rozhodování sporu probíhá? A jak dlouho trvá?
Průměrná doba řízení institutu finančního arbitra je asi 90 dní. Přičemž samotné rozhodnutí vydáváme dle zákona do 30 dnů od zahájení řízení. Ve výjimečně složitých případech do 60 dnů. Do počtu 30, resp. 60 dnů se započítávají skutečné dny, kdy byl případ u nás, tedy odečítáme, v souladu se zákonem dny, kdy jsme čekali např. na vyjádření instituce, kdy běží lhůta pro podání odvolání – námitek apod. Řízení začíná návrhem na zahájení řízení, který podává navrhovatel. Po doručení návrhu rozhodne finanční arbitr, na základě zákonem stanovených kompetencí, o přípustnosti návrhu. V případě, že návrh je přípustný, oznámí zahájení řízení instituci a vyzve instituci k vyjádření se lhůtou 15 dnů. Dále pak dle komplikovanosti sporu řeší tento spor ve smyslu zákona o finančním arbitrovi – např. vyzývá strany k doplnění nedostatků, nařizuje příp. ústní jednání, rozhoduje o ustanovení soudního znalce k obstarání důkazu znaleckým posudkem (např. při posouzení pravosti podpisu na důkazní listině), umožňuje stranám sporu nahlédnout do spisu a vyjádřit se k podkladům pro vydání nálezu, tak, aby měl veškeré podklady pro vydání nálezu, atd. atd. Nález obsahuje výrok, odůvodnění a poučení o námitkách a je doručován účastníkům řízení. Ti mají možnost podat ve lhůtě do 15 dnů od doručení nálezu proti němu námitky. V nálezu, jímž arbitr vyhovuje, byť i jen zčásti, návrhu navrhovatele, ukládá instituci stanovenou sankci. Rozhodne-li se jedna ze stran sporu podat proti nálezu námitky, vydá následně finanční arbitr rozhodnutí o námitkách. Toto rozhodnutí o námitkách nález potvrdí nebo změní a je konečné. Doručený nález, který již nelze napadnout námitkami, je v právní moci. Nález je soudně vykonatelný podle občanského soudního řádu, jakmile uplyne lhůta k plnění. Rozhodnutí finančního arbitra nezbavuje strany sporu možnosti domoci se práva soudní cestou.
O úspěchu či neúspěchu mimo jiné rozhoduje počet vyhraných soudních sporů. Jak uspět v boji s renomovanými právními zástupci velkých finančních institucí?
Využít všech možností v rámci platné legislativy, včetně aktivního obstarávání potřebných důkazů. V dlouhodobém horizontu se snažit prosadit takové legislativní změny, vedoucí k posílení pozice finančního arbitra České republiky v rámci platného právního řádu. V neposlední řadě se budeme snažit s institucemi vzájemně komunikovat.
Můžete ve stručnosti popsat, jak probíhá běžný pracovní den finančního arbitra?
Musím říci, že se nejedná o rutinní záležitost. Kromě standardních administrativních činností jako je vyřízení pošty, podpisů a schůzek se snažím osobně komunikovat se svými kolegy a řešit právě řešené spory. Z důvodu toho, že lze tvrdit, že takřka co spor to unikát, je tato činnost velmi rozmanitá. K dalším činnostem patřícím do denního pracovního režimu je příprava na jednání, příprava povinných materiálů ať už pro veřejnost, Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, různé výbory, partnerské instituce aj. Část svého dne pravidelně věnuji i svému odbornému a jazykovému vzdělávání.
Pojďme k jinému tématu - mediálně oblíbeným bankovním poplatkům. České banky jsou poměrně solidně ziskové a s růstem úroků se jejich ziskovost bude nadále zvyšovat. Myslíte si, že něco dokáže s bankami pohnout, aby své poplatky snížily?
Myslím si, že i zde platí pravidlo, že každý trh unese podmínky, jaké mu jeho účastníci v ten daný čas dovolí. Není však pravidlem to, že při růstu úroků roste i zisk banky. Zisk je ovlivňován maržemi bank a to je jiná veličina než výše úrokových sazeb, které určuje regulátor. Jsem přesvědčen, že i v České republice funguje velmi dobře bankovní konkurence, která bude příznivě ovlivňovat jak výši marží, tak i výši bankovních poplatků na našem trhu. Podíváme-li se na sazebníky bank před několika lety a dnes, stejně tak i na vývoj průměrných marží bank, je tento vývoj jednoznačně patrný.
Případným problémům klientů se dá předcházet, a to zvyšováním jejich “finanční gramotnosti“, která u nás není právě vysoká. Toto je i jedna z priorit České bankovní asociace. Jaký je váš názor na tuto problematiku a budete se na zvyšování “finanční gramotnosti“ nějak aktivně podílet i vy?
Hovořil jsem se zástupci České bankovní asociace a jistě se k tomu ještě konkrétně vrátíme. V oblasti zvyšování finanční gramotnosti mezi námi panuje shoda v tom, že její zvyšování je potřebné a pro účely institutu finančního arbitra tato činnost může být velmi vhodnou prevencí a předcházením případným sporům. Nalezneme-li vhodnou formu, tak i institut finančního arbitra se bude aktivně a velmi rád podílet na této aktivitě.
Děkuji za rozhovor,
Michal Ruml, Finance.cz
Dr. Ing. František Klufa (38) vystudoval technickou fakultu na České zemědělské univerzitě v Praze a absolvoval řadu specializovaných kurzů a seminářů zaměřených na oblast bankovnictví. Před nástupem do funkce finančního arbitra pracoval v Živnostenské bance jako ředitel jihočeské pobočky. Do funkce finančního arbitra byl zvolen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Jeho pětileté funkční období začalo 2. ledna 2008. Hovoří německy, anglicky a rusky. Mezi jeho záliby patří rodina a děti dcera Barbora a syn Jakub, golf, tenis, hokej, lyže, četba odborné literaury.