"Tyto výsledky bych nijak nepřeceňoval, v celkovém počtu podnikajících subjektů nehraje takový posun až tak významnou roli. Jistou vypovídací hodnotu ale mít může," komentoval údaje prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Vláda podle něj v rámci reformních opatření vyslala některé pozitivní signály, jako je zrušení minimální daně, neuvedení registračních pokladen, zjednodušení zdanění fyzických osob a některé další úpravy, které směřují k snižování administrativy.
Jistá očekávání přinese prý letos i novela živnostenského zákona a narovnání některých nedostatků v pracovněprávní legislativě. "To vše může mít na ty, kteří váhají, zda s podnikáním začít, rozhodující vliv. Zda půjde o dlouhodobý účinek, či jde o jednorázový výkyv, bych si ale nyní netroufal odhadnout," podotkl.
Počet podnikatelů, kteří jsou povinni platit zálohy na důchodové pojištění, stoupl na 716.000. Koncem prosince 2006 jich bylo 709.000, v roce 2004 pak 750.000. Počet podnikatelů, kteří si platí nemocenské pojištění, se snížil na 211.000. Zbývající živnostníci a podnikatelé řešili tuto otázku prostřednictvím komerčního pojištění nebo vytvářením rezerv pro případ nemoci, upozornil Drábek. Dělo se tak podle něj proto, že se nemocenské pojištění nevyplácelo.
Ze statistiky Eurostatu z předloňského října vyplynulo, že v žádné jiné zemi Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků podílejí více než 95 procenty a jsou vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.