Komise původně navrhla, aby Slovensko mohlo ročně vypouštět jen 30,9 milionu tun oxidu uhličitého. Nedávno ale Brusel tento limit zvýšil o 1,7 milionu tun. Bratislava ze začátku požadovala 41,3 milionu tun. Podle slovenského ministerstva spravedlnosti komise Slovensku roční limit zvýšila právě pod tlakem žaloby.
"Slovensko se zachovalo utilitárně a vyměnilo zvýšení přídělu povolenek za stažení žaloby. Je to svobodné rozhodnutí suverénní vlády," řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.
Česká republika je další ze sedmi zemí, které se do právní bitvy s komisí kvůli nepřiděleným povolenkám vydaly. Ve všech případech jde o nové členské státy. Důvody pro stížnost jsou obdobné; země tvrdí, že snížení přídělu poškodí jejich průmysl a že podmínky jsou vůči jejich energetickým a průmyslovým podnikům diskriminační. Slovensko je prvním státem, který svou žalobu stáhl.
Česko například žádalo roční limit na vypouštění emisí CO2 102 milionů tun ročně, komise ale schválila 86,8 milionu tun ročně.
Zvýšení emisních kvót je pro Slovensko důležité z více důvodů, mimo jiné kvůli odstavení jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Země také zřejmě bude muset více využívat tepelných elektráren, které jsou zdrojem emisí.
Komisi za emisní plán zažalovaly také ocelárny U.S. Steel Košice, evropské justiční orgány ale jejich žalobu už dříve zamítly.
EK emisními povolenkami bojuje proti globálnímu oteplování. Podniky, které chtějí vypustit více skleníkových plynů, než je limit, si mohou dokoupit povolenky na evropském trhu.
spr mpe fcz