Pavel Cabal ze společnosti Incoma Research řekl, že nejsilnější pozici na domácím trhu mají hypermarkety, které jako hlavní nákupní místo potravin a základního nepotravinářského zboží v průzkumu uvedlo 38 procent českých domácností. Preference diskontních prodejen činí 25 procent a supermarkety se drží na 16 procentech. "Stejně tak menší samoobsluhy udržely svou loňskou pozici se čtrnáctiprocentní úrovní preferencí v roli hlavního nákupního místa českých domácností," uvedl.
Lidé ve velkých prodejnách nakupují především trvanlivé potraviny. "Celkově vysoké preference pro velkoplošné formáty jsou pro tyto kategorie typické a pohybují se od 75 procent do 83 procent," podotkl Cabal. U čerstvého zboží je ale trend opačný a Češi při nákupu pečiva, čerstvého masa a uzenin stále více preferují menší prodejny, které se na toto zboží specializují. Například čerstvé maso nakupuje v samoobsluhách a řeznictvích již více než polovina zákazníků, přičemž jejich podíl trvale roste. Podobná je situace také u drogistického zboží. Kosmetiku nakupuje v drogeriích 39 procent domácností.
"Tento vývoj se může ukázat jako nebezpečný (pro velkoplošné prodejny) zejména proto, že kategorie čerstvých potravin, specializované drogerie a nepotravinářského zboží jsou zajímavé z hlediska tvorby marže," upozornil Cabal.
Deset největších obchodních řetězců v roce 2006 výrazně posílilo pozici na domácím trhu, na kterém jim v oblasti rychloobrátkového zboží patřil již 63procentní podíl. Deseti největším obchodním řetězcům předloni podle odhadu Incoma Research a časopisu Moderní obchod vzrostly celkové maloobchodní tržby meziročně o 32,9 miliardy na 261,3 miliardy korun. Předběžné údaje o loňských tržbách největších obchodníků a tržním podílu zatím nebyly zveřejněny.