Hlavní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, drží ČNB od loňského listopadu na 3,50 procenta. Česká republika má stále sazby na nejnižší úrovni v celé EU. Loni ČNB sazbu zvýšila čtyřikrát, vždy o čtvrt procentního bodu.
Hampl použil přirovnání k horolezcům, kteří nevědí, zda mají ve zhoršeném počasí pokračovat v dobývání horského vrcholu. "Pokud zůstane počasí špatné, můžete se rozhodnout, že jste již dosáhli nejvyššího bodu, kterého jste dosáhnout mohli," řekl.
Analytici vesměs očekávají, že na příštím měnovém zasedání ČNB na počátku února banka kvůli růstu inflace sazby dále zvýší. Trhy překvapil prosincový nárůst inflace na 5,4 procenta, nejvyšší tempo a šest let. V lednu se čeká její další růst až nad šest procent.
Někteří členové bankovní rady včetně Hampla ale pokládají současné zvýšení inflace za relativně krátkou epizodu, po níž přijde opět zklidnění. Proti růstu cen působí v současnosti česká měna, která opět překonává historické rekordy, což je podle ekonomů argument proti růstu sazeb.
Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma označil nynější růst inflace za výsledek spíše náhodného spolupůsobení dvou skupin faktorů, který bude brzy překonán. Na konferenci ve Vídni Tůma předpověděl, že během 12 až 18 měsíců se inflace vrátí k cílové úrovni kolem tří procent. Tůma ale také řekl, že další zvýšení úroků v tomto roce nemůže vyloučit.