Vídeň se vyslovuje pro rychlé přijetí kandidátů do EU

Oba politici se shodli na tom, že ve střední Evropě je nutno spolupracovat nejenom nyní, ale i po vstupu do unie. Vídeň proto podle Klestila prosazuje posílení pozice malých a středních států. Z tohoto důvodu Rakousko trvá na tom, aby každá členská země EU měla vlastního člena Evropské komise a aby v rozhodování o určitých zásadních otázkách zůstalo zachováno právo veta. Podle Klestila by se "středoevropská zájmová skupina" měla - podobně jako osa Berlín - Paříž a skandinávská či středomořská skupina - snažit o vzájemné porozumění, spolupráci a společné zastupování svých zájmů. Tuto snahu nedávno uvítal i ministr zahraničí Jan Kavan.

Otázkou zůstává, kolik nových členů EU za několik let přijme. Podle včerejšího vyjádření člena vedení rakouské sociální demokracie (SPÖ) a místopředsedy sociálnědemokratické frakce v Evropském parlamentu Hannese Swobody se rozšíření neuskuteční najednou. "V prvním kole nepůjde o žádný velký třesk, ale bude přijata jen menší skupina nejpřipravenějších," řekl Swoboda. Celkem by se mělo jednat o tři vlny přijímání, přičemž jednání s nejpokročilejšími kandidáty bude uzavřeno v roce 2002. Swoboda se domnívá, že celý proces mohou zkomplikovat i zatím neřešené otázky vztahů k zatím nedeklarovaným, ale celkem logickým kandidátům, jako jsou Chorvatsko nebo Makedonie. Tyto země totiž podle něho mohou být připraveny rychleji než někteří již oficiální kandidáti, například Rumunsko.

V poslední době se v Rakousku hovoří i o hospodářském přínosu rozšíření unie. Například podle poslední studie renomovaného institutu WIFO by měl v důsledku vstupu první skupiny kandidátů v roce 2003 a druhé skupiny v roce 2007 vzrůst rakouský HDP do roku 2010 o 1,3 procenta. Na tom by se podílel hlavně export (0,9 procenta ), odstranění hraničních kontrol (0,4 procenta) a turistika (0,1 procenta). Pokud by se podařilo i snížit příspěvky největších plátců do rozpočtu EU, mezi něž Rakousko patří, nemělo by dojít ani k dopadu na státní rozpočet.