Čína již je největším světovým producentem hliníku, zinku a olova. Druhou příčku má v těžbě cínu a do desáté pozice je ještě u mědi, niklu a stříbra.
Dominantní postavení si Čína vysloužila tím, že za poslední dekádu zvýšila produkci zlaté rudy o 70 procent. Peking se vyšší těžbou snaží pokrýt potřebu surovin vlastními zdroji, aby se vyhnul drahému dovozu. Rostoucí produkce v Číně také přiměla šanghajskou burzu začít minulý týden s termínovými kontrakty zlata obchodovat.
Cena zlata tento týden dosáhla nového rekordu 914 dolarů za unci, protože se investoři ke žlutému kovu uchylují před slabým dolarovým kurzem. Navzdory vyšším cenám ale světová produkce zlata klesá, zejména v Jižní Africe. Těžba zlaté rudy tam za poslední dekádu klesla o polovinu kvůli rostoucím nákladům, tvrdším bezpečnostním opatřením a vyčerpanosti dolů.
Mark Bristow, manažer londýnské Randgold Resources v JAR, proto říká: "Čína nepředběhla Jihoafrickou republiku, ale JAR klesla pod Čínu." Jižní Afrika byla největším producentem zlata na světě od roku 1905.
GFSM vysvětluje, že klesající produkce v tradičních lokalitách jako v JAR, USA nebo Austrálii je hlavním důvodem, proč těžba za rekordních cen neroste. Mezi lety 2000 až 2007 klesla produkce o 6,7 procenta. Cena ale vyskočila z 270 na 850 dolarů za unci, připomněl list.