Osobní spis a potvrzení o zaměstnání

V rámci potvrzení o zaměstnání je zaměstnavatel povinen při skončení pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti uvádět:

• informace o zaměstnaneckém poměru, tj. zda se jednalo o klasický pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti a rovněž o době jejich trvání,
• druhu konaných prací,
• o dosažené kvalifikaci,
• s účinností od 1.ledna 2008 také informovat o tom, zda byl pracovněprávní vztah ze strany zaměstnavatele ukončen  na základě zvlášť hrubého porušení povinnosti rezultující z obecně závazných právních předpisů týkajících se prováděné práce,
• odpracovanou dobu a další relevantní skutečnosti pro dosažení nejvýše přípustné expoziční doby,
• údaje o započitatelné době zaměstnání pro potřeby důchodového pojištění,
• zda byly ze mzdy zaměstnance prováděny srážky a v čí prospěch a také jak je vysoká splácená pohledávka, jaké je pořadí pohledávky a jaká je výše dosud provedených srážek.

Pokud se jedná o údaje o výši průměrného výdělku a o dalších relevantních skutečnostech je zaměstnavatel povinen uvést tyto na žádost zaměstnance v rámci odděleného potvrzení.

Posudek o pracovní činnosti

Nadále zůstává v platnosti ustanovení § 314 zákoníku práce, v souladu se kterým je zaměstnavatel povinen vydat na požádání zaměstnance posudek o pracovní činnosti v rámci lhůty 15 dní, přičemž ale zaměstnavatel není povinen vydat pracovní posudek dříve než v období 2 měsíců před skončením zaměstnání. Za pracovní posudek jsou považovány veškeré písemnosti  týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho vzdělání a kvalifikace, schopností i dalších skutečností vztahujících se k výkonu práce. Dále platí, že je zaměstnavatel oprávněn poskytovat jiné než výše uvedené informace o zaměstnanci třetím osobám pouze s jeho souhlasem, nicméně zvláštní právní předpis může stanovit výjimky.

Pokud zaměstnanec nesouhlasí s obsahem potvrzení o zaměstnání případně pracovního posudku, potom je oprávněn domáhat se v rámci lhůty 3 měsíců ode dne, kdy se o obsahu těchto dozvěděl, před soudem jejich přiměřené úpravy ze strany zaměstnavatele.

Osobní spis

Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance, přičemž tento může obsahovat pouze písemnosti nezbytné pro výkon práce v příslušném pracovněprávním vztahu. I v roce 2008 jsou do osobního spisu zaměstnance oprávněni nahlížet jeho vedoucí a také orgán inspekce práce, úřad práce a další orgány. Zaměstnanec má potom právo nahlížet do svého spisu a pořizovat si kopie dokladů v něm obsažených nebo výpisky a to na náklady zaměstnavatele.

Zákaz vyžadování informací

Nadále zůstává v platnosti pro zaměstnavatele zákaz vyžadovat od zaměstnance informace, které se bezprostředně netýkají výkonu práce, přičemž se jedná zejména o informace o

• těhotenství,
• rodinných a majetkových poměrech pracovníka,
• původu,
• eventuálním členství v odborové organizaci nebo politické straně nebo hnutích,
• příslušnosti k církvi nebo religioznímu společenství a 
• trestněprávní bezúhonnosti.

Nicméně tento zákaz je pouze relativní v případě informací o původu, členství v odborové organizaci nebo politických stranách či hnutích, příslušnosti k náboženské organizaci, přičemž podmínkou výše uvedené relativnosti jsou případné věcné důvody spočívající v charakteru práce vykonávané zaměstnancem, přičemž musí být dodržena přiměřenost tohoto požadavku nebo musí být pro získávání těchto informací stanoven zákonný důvod. Výše uvedené informace nesmí zaměstnavatel o zaměstnancích získávat ani prostřednictvím třetích osob.

Beze změn zůstává pro rok 2008 také právo zaměstnance nebýt  ze strany zaměstnavatele na pracovištích nebo ve společných prostorách firem podroben otevřenému či skrytému sledování, odposlechu či záznamu telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty případně další korespondence, přičemž omezení uvedeného práva je možné pouze ze závažných důvodů spočívajících ve zvláštním charakteru podnikatelské činnosti zaměstnavatele a po přímém informování zaměstnance o eventuálním rozsahu takové kontroly a o způsobech její realizace.