Na harmonizaci daňového základu pro podniky již delší dobu tlačí Francouzi a Němci, kteří v rozdílné výši daní vidí důvod odchodu některých podniků na východ a ztrátu pracovních míst. Proti jsou naopak nové členské země ve střední a východní Evropě, pro něž nižší daňová sazba představuje jedno z hlavních lákadel pro zahraniční investory.
Poté co komise svůj návrh zveřejní, mělo by se ho prý chopit francouzské předsednictví (od července letošního roku do 31. prosince), pro nějž jde o jednu z priorit. Paříž nicméně nebude schopná debatu o harmonizaci daňového základu dotáhnout do konce. V tomto případě je totiž třeba souhlas všech členských států EU. Po Francouzích nicméně "podědí" téma i Češi, jejichž předsednictví začíná na začátku roku 2009.
Nedá se předpokládat, že by česká vláda s uzavřením problému nějak spěchala a nebudou spěchat ani další. Odborníci, diplomaté a další odhadují, že se jednání nakonec potáhne řadu let, někdo odhaduje i deset až 15 let.
Kovács sám v minulosti připustil, že některé země jsou vůči jeho záměrům "skeptické". Souhlasí 12 zemí, včetně Rumunska a Bulharska, osm má podle něj různé výhrady, zatímco sedm dává najevo "obavy či opozici". Podle něj jde o Británii, Irsko, Litvu, Lotyšsko, Slovensko, Maltu a Kypr.