Studie: Nízkonákladové aerolinky čeká v EU nadále bouřlivý rozvoj

Nejvíce se dosud dařilo největším hráčům na trhu. Tři společnosti - Ryanair, easyJet, Air Berlin - přitom mají zhruba 75procentní podíl na trhu. V roce 2006 rostl nejrychleji Ryanair (+23 procent), který stál na začátku nízkonákladových aerolinek v Evropské unii, kdy se v roce 1991 přeměnil z tradičního na nízkonákladového dopravce. O čtyři roky později jej následoval easyJet.

Odhady autorů studie ukazují, že od loňského roku do roku 2012 se počet letadel u jednotlivých leteckých společností téměř zdvojnásobí, stejně tak i počet pasažérů. Zatímco loni nízkonákladové aerolinky podle odhadu provozovaly 497 letadel v unii, za pět let by to mělo být již 910 letadel. Podobný vývoj je i počtu pasažérů. Loni služeb nízkonáklaových dopravců podle odhadů využilo 152 milionů lidí, v roce 2012 jich má být 282 milionů.

S nárůstem letecké dopravy však roste i počet emisí, což je v Evropské unie momentálně "žhavé" téma. Mezi lety 1990 až 2003 objem emisí oxidu uhličitého v letectví v Evropské unii vzrostl o 73 procent. Na první pohled je nárůst skokový, ale letecká doprava ve skutečnosti zodpovídá jen za tři procenta skleníkových plynů, které ročně vyprodukuje celá unie. Do roku 2020 by se tento podíl mohl zhruba zdvojnásobit.

Studie Evropského parlamentu nicméně hodnotí i přínosy bouřlivého rozvoje letecké nízkonákladové dopravy. Letadla těchto aerolinek často létají na méně frekventovaná letiště, přičemž představují nemalý přínos pro místní ekonomiku. Experti spočítali, že například pravidelné letecké linky do italské Pisy, jíž proslavila šikmá věž, nepřímo místní ekonomice přispěly téměř 150 miliony eur (3,9 miliardy českých korun). Peníze přináší především pasažéři a na jejich příletu do města vydělávají i místní obchodníci, hoteliéři a další.

"Sektor letectví se vyvíjí správným směrem," uvádí studie parlamentního výboru a zdůrazňuje především přínos pro ekonomiku a pro konkurenceschopnost na trhu, což má za následek nižší ceny letenek pro zákazníky. "Negativní dopady (životní prostředí etc.) jsou naopak stále pod kontrolou," dodávají autoři studie.