Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna ale povinnost hradit náklady na vyšetření leží na bedrech výrobců i v jiných evropských zemích. "Vyplývá to ze společné evropské veterinární legislativy," řekl Duben. Cílem veterinárních vyšetření je zaručit nezávadnost potravin, a o to by mělo podle něho jít i výrobcům.
"Vnímáme to jako Černého Petra, někdo to zaplatit musí, jsou to zpracovatelé. Jedná se o zdraví lidí, které v ostatních případech platí stát," uvedl Kloud. Stát potravinářům přispívá pouze na testy na přítomnost BSE, na němž se podílí 50 procenty, ostatní povinné testy hradí výrobci ze svého.
"Vidíme-li tuto skutečnost v souvislosti se stále se snižujícím finančními příspěvky do potravinářského sektoru, pak mám opravdu chuť říci: státe zaplať, co sis objednal a žádáš," podotkl prezident Potravinářské komory Miroslav Toman.
Největší část ze sumy 282 milionů korun, asi 150 milionů, dají zpracovatelé masa za likvidaci odpadů, které musejí zajistit přes soukromé společnosti. Skoro stejně stojí každý rok vyšetření na BSE, ze 143 milionů korun ale hradí polovinu stát. Dalších 30 milionů vynaloží zpracovatelé za vyšetření před a po porážce; na obdobnou sumu je přijdou i mikrobiologická testy.
Potravinářům se v této souvislosti nelíbí snížení dotací výrobcům potravin v letošním rozpočtu. Zatímco loni putovalo do sektoru 310 milionů korun, letos to je kvůli krácení národních agrárních dotací 190 milionů korun, o více než třetinu méně.