"Dohodli jsme se na společném postupu stran tradičních specialit. ČSZM k žádostem přistoupí jako další přihlašovatel," řekl Kloud. Svůj postup chtějí výrobci koordinovat i se svazem polských producentů, který také žádá o registraci některých výrobků obvyklých v celém středoevropském regionu.
Slovensko má podáno devět žádostí o registraci tradičních specialit, čtyři z nich nyní rozšíří i o Českou republiku. Jde o špekáčky, lovecký salám, spišské párky a liptovský salám.
ČR za to nebude napadat žádosti o registraci jiných výrobků obvyklých na Slovensku; obě země budou svůj postup koordinovat i v budoucnu. Na koordinaci postupu se dohodli ministři zemědělství zemí Visegrádské čtyřky loni v prosinci. Podle Klouda se zpracovatelé jednáním inspirovali, ale iniciativa k jednáním vyšla od nich.
Pokud by Brusel schválil původní slovenské a polské žádosti o registrace výrobků obvyklých i v okolních zemích, hrozilo by českým producentům, že by při jejich produkci museli dodržovat přesně stanovený schválený postup. Jinak by chráněné názvy nemohli používat.
Tradiční zaručená specialita spolu s další známkou, chráněným zeměpisným označením, zajišťuje, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Chráněné označení původu se týká potravin vyráběných v určité geografické oblasti za využití uznaného know-how. Toto označení získal v Česku například pohořelický kapr, žatecký chmel či Budějovické pivo.