Situace však není podle všeobecného názoru analytiků v současné době kritická: Poslední čtvrtletí bylo výjimkou, od počátku roku však stále příliv investic zhruba o 12 miliard korun převyšuje financování dovozu zboží a služeb. "Nárůst vnější nerovnováhy je způsoben především vyššími cenami komodit a dovozem investic. Centrální banka proto nemá důvod k okamžitému zásahu," domnívá se analytik Richard Podpiera z Atlantik FT.
Za nepříznivým vývojem na finančním účtu stojí značný odliv portfoliových investic. Nezájem o české akcie a naopak velký zájem tuzemských střadatelů i institucionálních investorů o ukládání peněz do zahraničních akcií a obligací vedl k odlivu 44,3 miliardy korun ve třetím čtvrtletí. Za stejnou dobu do ČR přišlo v přímých zahraničních investicích, tj. do výstavby závodů na zelené louce, do obchodu a do privatizace bank 33,6 miliard, korun.
Řešení negativního vývoje platební bilance není podle expertů v dohledu. "Jedním z hlavních úkolů pro hospodářskou politiku se v současnosti stává udržení rozumné míry vnější nerovnováhy, abychom nemuseli znovu projít hospodářským propadem," soudí David Marek z Patria Finance. Vhodným opatřením by podle něj byla fiskální restrikce. K utlumení domácí poptávky bude možná nezbytné i zvýšení úrokových sazeb. Analytici soudí, že by ekonomice pomohl i podstatně slabší kurs koruny vůči euru. Všichni však doporučují s jakoukoliv reakcí vyčkat minimálně další tři měsíce, aby se potvrdil současný trend.