Česko: odteklo více peněz, než se vrátilo

V platební bilanci, která dává úplný obrázek o přílivu a odlivu peněz ze země, se podle posledních zveřejněných čísel za třetí čtvrtletí objevily nové nebezpečné trendy. K vysokým cenám ropy, které již skoro rok prodražují dovoz a zvětšují schodek zahraničního obchodu, se podle statistik České národní banky připojil odliv peněz u některých druhů investic, hlavně u cenných papírů. Výsledkem je, že poprvé po třech letech odteklo ze země během jednoho čtvrtletí více peněz, než přiteklo, což způsobilo mírný pokles devizových rezerv - o 5,4 miliardy korun.

Taková situace nastala naposledy na jaře 1997 a předznamenala měnovou krizi spojenou s výrazným oslabením koruny. "Dnes jsme sice v jiné situaci, přesto nelze popřít, že se opět posouváme k hraně, jejíž převýšení by mohlo znamenat další negativní otřes," uvedl analytik Patria Finance David Marek. Dovoz zboží, surovin a služeb byl v třetím čtvrtletí o 19,9 miliardy vyšší než vývoz, zatímco loni za stejnou dobu tento deficit činil jen půl miliardy.

V porovnání s druhým čtvrtletím se deficit zvýšil o čtvrtinu. Odliv peněz, způsobený rozdílem mezi dovozy a vývozy, se dříve dařilo vyrovnávat vysokým přílivem investic. Ten však v období od července do září polevil. Zvrat nastal především u investic do cenných papírů, kde odteklo bezmála dvacet miliard korun. Důvodem jsou hlavně nízké úrokové sazby, při nichž se zahraničním investorům nevyplatí kupovat české dluhopisy. Ze stejných důvodů dávají cizím cenným papírům přednost i české subjekty. "Těžko chtít po nějakém investorovi, aby při srovnatelném riziku držel peníze v České republice, když je může investovat za mnohem výhodnější sazby například v Polsku.

Navíc lákavých investičních možností není v České republice příliš mnoho a trh je dost malý," vysvětluje Marek Ratkovský z České spořitelny. Situaci nezachránil ani příliv přímých zahraničních investic - tedy nákup firem v rámci privatizace nebo výstavba nových podniků. Tato položka, která bilanci v uplynulých měsících vždy nakonec vrátila do kladných čísel, činila 33,6 miliardy korun, což oproti číslům z prvního pololetí znamená mírný pokles. Oproti loňskému roku, kdy se více privatizovalo, pak přímé investice klesly na polovinu. To je podle některých expertů překvapení vzhledem k četným informacím o nově udělovaných investičních pobídkách a důkaz, že mezi pobídkou a samotnou investicí jsou velké prodlevy.