"Boj proti povodním musí začít v horních tocích, tam, kde je možné vodu rozlít do ploch, které jsou používány v podstatě pouze pro zemědělskou činnost a kde škody z takového rozlivu nejsou v žádném případě srovnatelné se škodami z povodní, tak jak je známe," řekl Gandalovič.
Aby bylo možné vybudovat protipovodňová opatření, bude nutné nejprve vybrat vhodné pozemky a dohodnout se s jejich vlastníky. Na nich musí stát postavit hráze a část z nich v případě povodní zaplavit. "To nám umožňuje tento zákon," podotkl ministr.
Zákon podle Gandaloviče obsahuje slovo, "které nikdo z nás nemáme rádi", a to slovo vyvlastnění. Jde však o ten nejposlednější režim, který je používán v případě, že se nepodaří dohoda s vlastníkem vybraného pozemku, ubezpečoval ministr. V takovém krajním případě by se postupovalo podle obecného zákona o vyvlastnění.
Ve sněmovně by se měl během druhého čtení novely uskutečnit seminář, kde by odborníci zodpověděli všechny dotazy týkající se tohoto návrhu.
Novela počítá s řízeným zaplavováním soukromých pozemků, pokud je při povodních ohrožen majetek a lidské životy. Majitelé pozemků na nich budou i nadále smět podnikat, v případě zaplavení jim stát škody nahradí. Návrh také obsahuje takzvaný institut chráněných lokalit pro akumulaci povrchových vod. V těchto místech nebudou smět být umísťovány stavby nebo provozovány činnosti, které by ztížily využití lokalit pro stavbu suchých poldrů.