Zemědělcům se nelíbí úprava podmínek pro odbytová družstva

31.01.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 31. ledna (ČTK) - Agrární komoře se nelíbí úprava pravidel pro vznik a fungování odbytových družstev zemědělců a potravinářů, kterou vypracoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Zemědělci a potravináři se sjednocováním snaží vytvořit silnější pozici při vyjednávání s obchodními řetězci a za touto novou regulací odbytových organizací mohou podle prezidenta AK Jana Veleby stát obavy politiků z růstu cen potravin.

ÚOHS nově vymezil pro odbytová družstva zemědělců a potravinářů povolené činnosti i věci zakázané, mezi něž patří dohody o rozdělení trhu a dohody o ceně. Podle šéfa antimonopolního úřadu Martina Peciny byly dosavadní podmínky, které ÚOHS představil před dvěma lety, obecné a mnohé subjekty si je vyložily tak, že mohou na trhu dělat téměř cokoliv.

"Ještě to (úpravu pravidel pro odbytová družstva) nemáme zanalyzováno, nicméně z prvního načtení to na mně dělá dojem, že je tady veliký strach ze zvyšování cen potravin. Velmi se obávám toho, že to (rozhodnutí ÚOHS) má bohužel souvislost s politickou zakázkou," řekl dnes ČTK Veleba.

Podle Peciny by díky novým pravidlům už nemělo být pochyb o tom, jakým způsobem se mohou subjekty sdružovat tak, aby při vyjednávání nedocházelo k diskriminaci. "Vydefinovali jsme tři kategorie, do kterých jsme rozdělili činnosti odbytových družstev. První oblast určuje to, co mohou výrobci nebo zemědělci dělat vždy, druhou oblast nazýváme šedou zónou, tedy to, kde si na své jednání už musí dávat pozor. Třetí pak definuje to, co je absolutně zakázáno," řekl Pecina.

Veleba ale míní, že takto nastavený systém nebude fungovat. "Odbytové organizace jsou základem zemědělství západní Evropy a abychom to dělali nějak jinak a odbytové organizace třídili na tři kategorie, tako to už dopředu považuji za nerealizovatelné. Život si to vynutí jinak. Nyní to analyzujeme a zřejmě v pátek k tomu vydáme odborné vyjádření," uvedl.

Odbytové družstvo podle nových pravidel může při vyjednávání s odběrateli vyžadovat jednotnou cenu, tu by ale nemělo sdělovat navenek nebo ji prozrazovat svým členům při vyjednávání o výkupní ceně. "Pokud by například chtělo odbytové družstvo prodávat řetězcům určitou komoditu za 40 korun, neznamená to, že ji za 39,50 vykoupí od všech svých členů. O cenách s nimi musí družstvo vyjednávat, efektivnější členové by měl mít vyšší zisky než ostatní. Ceny nesmí být vytvořeny dohodou," uvedl Pecina.

Úřad také rozdělil odbytová družstva do tří kategorií podle celkového podílu na trhu. Na družstva do 15 procent podílu bude pohlíženo jako na subjekty bez většího dopadu na trh. V případě podílu mezi 15 a 50 procenty budou odbytová družstva podrobena přísnému zkoumání, zda jejich činnost neodporuje zákonu. Pokud družstvo přesáhne svým podílem na trhu 50 procent, bude považováno za dominantní subjekt, na který se vztahují zvláštní podmínky stanovené zákonem.

Pro již existující družstva, která dnes zveřejněná kritéria nesplňují, platí dvouletá přechodná doba. To se týká také plánovaného družstva zpracovatelů mléka, které by mělo dosáhnout na 40 procent podílu na trhu. ÚOHS podmínky vzniku družstva s jeho zakladateli konzultuje, zatím prý ale nelze říci, zda již splňují či nesplňují všechna nová pravidla.

Kromě domlouvání se na ceně nebo rozdělení trhu by podle ředitele sekce hospodářské soutěže ÚOHS Roberta Nerudy nemělo docházet také k výměně citlivých informací mezi členy družstva ohlašováním změny cen na veřejnosti. ÚOHS loni na podzim prověřoval rostoucí ceny potravin, protože někteří výrobci v médiích například avizovali, že kostka másla zdraží během několika měsíců na rekordních šedesát korun, což se nakonec nestalo. Po upozornění, že by se mohlo jednat o porušení pravidel, podobná avíza cen ustala, dodal Pecina.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK