Týdenní komentář k událostem na zahraničních finančních trzích, grafy klíčových ukazatelů

Prezident americké centrální banky Alan Greenspan svým úterním vystoupením zabránil dalšímu krveprolévání na severoamerických trzích. V zásadním projevu k zástupcům finančních kruhů prohlásil, že jeho instituce si uvědomuje riziko prudkého hospodářského zpomalení. Vzpomněl také negativní efekt bohatství - klesající ceny akcií berou obyvatelstvu pocit dostatečné finančního zabezpečení a negativně se promítají do spotřebitelské poptávky. Od června 1999, kdy Federal Reserve začala zvyšovat úrokové sazby o celkových 1,75 % na dnešních 6,50 %, se americká ekonomika výrazně ochladila. Míra růstu HDP klesla z více než 5 % ročně na polovinu a výpadky v hospodářských výsledcích firem jen dokazují slábnutí ekonomiky.

K očekávanému snížení sazeb zřejmě nedojde hned 19. prosince, kdy zasedá FOMC – měnově politický výbor centrální banky, ale až v prvním čtvrtletí příštího roku. Trhy dolarových dluhopisů do výnosové křivky započítávají trojnásobné snížení klíčové sazby na federální fondy o celkových 0,75 %. Scénář počítající s uvolňováním měnové politiky v pátek podpořila i čísla dokumentující mírný růst nezaměstnanosti na 4,0 % poté, co v říjnu poklesla na 3,9 % - nejnižší hodnotu za posledních 30 let.

Akcie se chovaly jako na dně – již nereagovaly na negativní zprávy

 Investoři Greenspanova slova přijali s velkou úlevou. Spekulanti na pokles museli narychlo pokrýt své krátké pozice, protože ceny akcií prudce vylétly. Nasdaq Composite si během pár hodin připsal k dobru rekordních 10,5 %. Po středeční a čtvrteční korekci se trhy v pátek opět vzmohly a po týdnech červených čísel uzavřely se ziskem. Během pěti dní do pátku posílil Dow Jones o 3,3 % a Nasdaq Composite o 10,3 %.

V průběhu týdne se ceny zdecimovaných akcií chovaly jakoby dosáhly konečného dna. Z jejich historicky nízkých úrovní je dolů neposlaly ani další zprávy o stagnujících nebo dokonce klesajících ziscích. Očekávání analytiků  nesplnily např. Apple, Intel, Microsoft, Motorola, nebo Coca-Cola Enterprises. Trh chtěl po čase naslouchat pozitivním zprávám – Cisco Systems a Hewlett Packard ujišťovaly investory, že splní jejich náročná očekávání.

Evropa posílila.  Euro.NM se však musí vyrovnat s krizí důvěry

Příznivé zprávy ze zámoří na evropských trzích podpořily hlavně průmyslové, technologické a telekomunikační sektory. Růst však byl selektivní. DJ EuroStoxx 50 uzavřel týden o jedno procento pevněji těsně pod 4,890 body . Nejsilnější přírůstky zaznamenalo Německo a Velká Británie.

S Nasdaqem vysoce korelovaný evropský Nový trh tentokrát ignoroval dění v USA a uzavřel týden téměř beze změny. Do cen na Neuer Markt se velmi nepříznivě odrážejí hořká zklamání investorů s podniky, od nichž čekalo, že zopakují úspěchy svých amerických protějšků. Po úpadcích firem Gigabell a Teamwork padla i další ikona investorů – mediální koncern EM.TV. Jeho akcie během několika měsíců ztratily 90 % své hodnoty. Prudce expandující EM.TV nezvládla svůj růst. Paradoxně si holou existenci zachránila díky konkurenci. Impérium mediálního magnáta Leo Kircha od EM.TV s výrazným diskontem koupilo polovinu na její polovině vysílacích práv k přenosům Formule 1 – jeden z hlavních šperků firemní bilance.

Teplé počasí a rostoucí zásoby ulevily trhu surové ropy

Obavy z inflace tažené cenami ropy mírně oslabily. Černé zlato minulý týden zlevnilo téměř o 12 % poté, co meteorologové předpověděli teplejší počasí a co statistické údaje ukázaly opětné budování zásob. Barel amerického druhu West Texas Intermediate na pohotové dodání v pátek uzavíral na několikatýdenním minimu 28,3 USD. Snížení cen však může být přechodné, protože kvůli omezení rafinérských kapacit se dosud neuklidnily trhy hlavních ropných derivátů – topných olejů a benzínů. Trh navíc ohrožují výpadky ze strany Iráku, který sice přistoupil na prodloužení plánu OSN „potraviny za ropu“, ale požaduje za svou surovinu vyšší než dříve dohodnuté ceny.

Platina a palladium letí vzhůru a ruští producenti počítají zisky

V prudkém cenovém nárůstu pokračovaly platina i palladium. Obchodníci podezřívají Rusko, že se snaží uměle vyhnat jeho cenu vzhůru.  Ruští producenti zdůvodňují výpadky a zpoždění ve svých dodávkách domácí byrokracií. Ať spekulace o umělém zdržování vydávání povolení k vývozu jsou či nejsou pravdivé, cenový efekt je obrovský. Několik ruských firem, jako např. Norilsk Nickel, dodává světu 70 % spotřeby palladia a 20 % platiny. Oba kovy jsou potřeba při výrobě katalyzátorů a japonský autoprůmysl je ruským hlavním odběratelem. Platina letos podražila o 37,7 % a palladium dokonce o 101,5 %.

Trhy high yield bondů již zřejmě poznaly své dno

Trhy dluhopisů s nízkými nebo žádnými ratingovými známkami v letošním roce utrpěly hluboké ztráty. Na dramatickém rozšíření rozpětí mezi výnosy rizikových a vládních dluhopisů se podepsalo několik finančních krizí v zemích jako např. Argentina a Turecko. Ceny byly sráženy i požadavkem vyšší výnosů ze stran investorů, kteří se postupně nasytili stále novými a novými emisemi a začali si velmi pečlivě zvažovat nákupy. Výnosy do splatnosti se na různých úrovních spekulativního ratingu odchýlily od stabilních státních dluhopisů o nebývalých 10 až 14 procentních bodů. Vybíravost investorů ale nebyla neopodstatněná. Měsíc co měsíc ratingové agentury hlásily rostoucí míru insolventnosti. Poměr emisí se sníženým ratingem k emisím se zlepšenou známkou v posledním čtvrtletí u Moody’s dosáhl 4,5:1. Fondy zaměřené na high-yield dluhopisy zaznamenaly rekordní odlivy prostředků poté, co investoři v letošním roce zaznamenaly ztráty od 5 do 15 %.

Poslední události však trhům high-yield bondů dávají slušné  naděje. Firmy ruší plány odkupu vlastních akcií, čímž se snižuje jejich finanční páka závislá na poměru dluhů a vlastního kapitálu. (Naposledy zrušila odkupy PepsiCo, když se rozhodla použít své akcie v hodnotě pěti miliard dolarů na zaplacení za Quaker Oats.) Argentina a Turecko se dohodly s Mezinárodním měnovým fondem na finanční pomoci. Ratingové agentury po dlouhé odmlce zvyšují své bonitní hodnocení dluhopisů ruského státu. (Zatím jen z nejnižších stupňů „D“ a „SD“, což je známka pro papíry, kde dlužník nesplácí ani kupóny, ani jistinu.)

Vyhlídky pro dluhopisy jsou dobré, ale pozor na telekomy

Dluhopisy s vysokým i nízkým ratingem budou v následujících měsících profitovat z  klesajících úrokových měr. Jejich dosah pro dolarový trh přiblížil Alan Greenspan ve svém nedávném projevu. Poklesnou-li tlaky na euro a umírní-li se ceny ropy, potom příznivé prostředí v podobě stabilních, nebo klesajících sazeb můžeme čekat i na trzích obligací denominovaných v euru.

Je však nutné si dávat pozor na způsob refinancování dnes ještě krátkodobých závazků evropských telekomů. Telecom Italia, France Telecom, British Telecom a Vodafone budou v příštím roce potřebovat „obrátit“ své 364denní tranše dluhových papírů v hodnotě 95 miliard dolarů. Banky ale začínají mít telekomunikačních úvěrů plné knihy a nebudou moci pojmout další kvůli rozložení rizik. Telekomy proto budou muset shánět peníze přímo na trhu. Vzhledem ke slabé ochotě financovat nejasnou rentabilitu UMTS sítí by mohly být telekomy nuceny investorům nabídnout vysoké kupónové úroky. Ty by rozhodně limitovaly zisky na trzích rizikovějších dluhopisů, protože kapitál půjde za lepší investiční kvalitou, pokud bude za srovnatelnou cenu.

Metodika indexů MSCI postihne telekomy a východní Evropu

Společnost Morgan Stanley Capital International (MSCI), jejíž indexy používají tisíce fondů jako srovnávací měřítko, nebo se podle nich přímo řídí, v příštím roce změní metodiku výpočtů indexů. Váhy jednotlivých titulů v bázi indexu budou záviset na tržní kapitalizaci počtu veřejně obchodovaných kusů akcií a nikoli na kapitalizaci celkové emise.

Změna metodiky povede k vynuceným kapitálovým přesunům v hodnotě kolem 200 miliard dolarů. Indexové fondy, které se řídí indexy MSCI, budou muset přizpůsobit svá portfolia podle nového složení. Z posunů ve vahách budou profitovat akciové trhy Severní Ameriky. Naopak k odlivům dojde v Evropě a v Japonsku, kde zejména telekomunikační společnosti a některé finanční instituce jsou  stále do značné míry v rukou států, nebo v rukou křížových vlastníků. Podle Schroders Salomon Smith Barney se sníží zastoupení Německa v globálních indexech MSCI o pět miliard dolarů. Nejvíce budou postiženy Deutsche Telekom, Allianz a Münchener Rück.

Ze zemí střední a východní Evropy změny postihnou nejsilněji Turecko, Českou Republiku a Rusko. Ve všech případech klesne jejich zastoupení v globálním indexu MSCI World více než o polovinu.

Aby se zabránilo divokým výkyvům v cenách jednotlivých titulů, rozhodla se společnost MSCI rozložit změny v indexech na relativně dlouhé období roku 2001. Koncem června zveřejní složení nových bází. Staré indexy budou běžet paralelně s novými do konce listopadu, resp. do konce května 2002.

Grafy klíčových ukazatelů