Ekonomika stojí na křižovatce

14.12.2000 | ,
MAKRODATA A EU


perex-img Zdroj: Finance.cz

Podniky investují mnohem víc než před rokem, lidé se nebojí utrácet a do země se tak dováží stále více strojů, ale i spotřebního zboží. Co se právě v ekonomice odehrává, se včera dalo vyčíst z jediného čísla, které zveřejnil Český statistický úřad - z hrubého domácího produktu. Tento ukazatel, který měří hospodářskou výkonnost země, ve třetím čtvrtletí stoupl oproti loňsku o 2,2 procenta. 

Podniky investují mnohem víc než před rokem, lidé se nebojí utrácet a do země se tak dováží stále více strojů, ale i spotřebního zboží. Co se právě v ekonomice odehrává, se včera dalo vyčíst z jediného čísla, které zveřejnil Český statistický úřad - z hrubého domácího produktu. Tento ukazatel, který měří hospodářskou výkonnost země, ve třetím čtvrtletí stoupl oproti loňsku o 2,2 procenta.

"Není to špatné číslo, ale není to takové tempo, které by zemi posouvalo směrem k Evropské unii," komentoval včera nejnovější statistické zprávy šéf České národní banky Zdeněk Tůma. Pokud chce totiž země jednou dosáhnout ekonomické a životní úrovně západoevropských států, bude muset výrazně přidat. Hospodářská výkonnost v Evropské unii totiž roste rychleji než v tuzemsku a její úroveň je tak Česku stále více vzdálená.

Například ve třetím čtvrtletí vzrostla produkce v eurozóně o 3,4 procenta. Podle hlavního ekonoma německé HypoVereinsbank Martina Hüfnera může České republice trvat ještě 18 let, než se dostane alespoň na současnou hospodářskou úroveň západní Evropy. Přitom předpokládá, že by země po celou dobu musela růst tempem alespoň 3,5 procenta za rok. Podle odhadů českých ekonomů a politiků takové tempo není pro tuzemskou ekonomiku nedosažitelné. "Domnívám se, že růst HDP o tři a půl procenta, se kterým počítá rozpočet pro příští rok, je oprávněný," uvedl včera ministr financí Pavel Mertlík.

"Dokonce můžeme být překvapeni i vyšším číslem," dodal. Otázkou zůstává, co bude v dalších letech. Ekonomové tvrdí, že česká ekonomika je nyní na křižovatce a teprve příští měsíce ukážou, kam se vydá dál. Podobně jako už v polovině devadesátých let, těsně před ekonomickou a měnovou krizí, se totiž začíná výrazně prohlubovat schodek obchodu se zahraničím, kdy dovozy rostou mnohem rychleji než vývozy. "Nyní jsme v situaci, která není jednoduše hodnotitelná. Zvýšil se deficit zahraničního obchodu.

Nyní je potřeba zjistit, zda je důvodem spíše utrácení domácností, nebo investice podniků," míní Tůma. Pokud by totiž za vysokým růstem dovozů a velkým schodkem zahraničního obchodu byl příliv technologií ze zahraničí, pak je země na dobré cestě. Zjednodušeně řečeno by to znamenalo, že dnes dovezený stroj začne vyrábět zboží, které země může vyvézt, a váhy v obchodě se mohou překlopit ve prospěch exportu. Šéf statistiky národních účtů Jan Heller patří mezi optimisty. "Schodek v zahraničním obchodě nejvíce narůstá u produktů elektrotechnického, strojírenského a chemického průmyslu.

Znamená to, že ekonomika nasává hlavně tyto výrobky, což ukazuje na to, že se do země dovážejí hlavně výrobní zařízení," říká Heller. Jedním z nebezpečí, které by v takovém případě mohlo růst země ohrozit, je zpomalování hospodářské aktivity v západní Evropě. České vývozy, a tedy i celá výkonnost tuzemského hospodářství totiž úzce závisí na tom, kolik budou schopni nakoupit evropští, a hlavně němečtí zákazníci. "Hospodářský růst v Německu v poslední době mírně zpomalil, a pokud to bude pokračovat, nebude to pro českou ekonomiku dobr é. Vždyť tam vyvážíme sedmdesát procent veškeré produkce," varuje analytička Komerční banky Eva Zamrazilová.

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU