Vyměřovací základ OSVČ pro účely zdravotního pojištění

Výše uvedené zvýšení působí kontraproduktivně k zavedení rovné daně, která znamená pro OSVČ s vyššími příjmy výraznou úsporu na dani z příjmu. Nově totiž není odvod zdravotního  a ani sociálního pojištění, tak jak tomu bylo doposud osvobozen od daně z příjmu, naopak se z těchto odvodů bude vypočítávat daň. Bude tomu tedy stejně jako u zaměstnanců, kterým se daň počítá ze superhrubé mzdy.

Kdo nemusí platit zdravotní pojištění

Některé osoby i když jsou to OSVČ, nejsou ze zákony platit minimální pojistné na zdravotní pojištění. Je však třeba, aby pařili mezi skupiny, které definuje zákon.  Zákon tedy stanoví OSVČ, pro které neplatí povinnost platit zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu.
 
Minimální vyměřovací základ pro účely zdravotního pojištění nadále neplatí pro takovou OSVČ, která

• je osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením,
• která dosáhla věku kvalifikujícího pro nárok na starobní důchod, nicméně nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,
• která celodenně osobně a řádně pečuje minimálně o jedno dítě do 7 let věku případně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče je považována za splněnou, pokud je dítě předškolního věku umístěno v jeslích nebo mateřské škole, eventuelně v jiném podobném zařízení na dobu nepřevyšující 4 hodiny denně a pokud se jedná o dítě ve věku povinné školní docházky po dobu návštěvy školy s výjimkou umístění v zařízení s týdenním popřípadě celoročním pobytem. Za osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ je zákonem považován buď otec nebo matka dítěte nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
• rovněž osoba, která je paralelně spolu se samostatnou výdělečnou činností v zaměstnaneckém poměru a je za ni odváděno pojistné na zdravotní pojištění kalkulované z minimálního vyměřovacího základu pro zaměstnance, což je ročně dvanáctinásobek minimální mzdy,
• za kterou je plátcem pojistného i stát (například osoby mající nárok na výplatu plného invalidního důchodu nebo se soustavně připravující na výkon budoucího povolání studiem na vysoké nebo vyšší odborné škole do dovršení 26 let věku, pokud tyto skutečnosti trvají po dobu celého rozhodného období 

Vyměřovacím základem zdravotního pojištění je potom u výše uvedených osob rozdíl mezi jejich příjmy a výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení jejich příjmu. Neplatnost minimálního vyměřovacího základu pro výše uvedené kategorie osob je posuzována za jednotlivé měsíce trvání jejich samostatné výdělečné činnosti.

Tedy pokud jste zaměstnanec, rodič, starobní důchodce, tělesně postižený či student existuje tu možnost, že pokud se rozhodnete pracovat jako podnikatel - OSVČ, nebudete muset platit žádné zálohy. Až teprve po podání přehledu zaplatíte vypočtené pojistné podle rozdílu skutečných příjmů a výdajů z podnikaní.

Vyměřovací základ pro účely placení zdravotního pojištění OSVČ

Výše vyměřovacího základu nebyla v minulosti stejná. Od roku 2006 činí vyměřovací základ OSVČ 50 % z příjmu z podnikání případně jiné samostatné výdělečné činnosti po odečtení výdajů na dosažení, zajištění a udržení tohoto příjmu. V případě spolupracující osoby s OSVČ je nadále zákonem považován za vyměřovací základ její podíl na společných příjmech.

Pokud OSVČ účtuje v hospodářském roce, potom je povinna zahrnout příjem ze samostatné výdělečné činnosti a daňově uznatelné výdaje  do toho kalendářního roku, ve kterém jsou vykazovány pro potřeby kalkulace daně z příjmů.

Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti nejsou zákonem pro účely výpočtu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění považovány příjmy, které jsou samostatným základem daně ani odměny vyplácené na základě autorského zákona z titulu jiných majetkových práv.

Minimální a maximální  vyměřovací základ OSVČ platný pro rok 2008

Jako minimální vyměřovací základ za kalendářní rok je zákonem pro OSVČ v roce 2008 definován dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy, zatímco maximální vyměřovací základ pro OSVČ je s účinností od 1. ledna 2008 určen jako čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy v ČR (1 034 880 korun) namísto původních 486 000 korun platných pro rok 2007. 

Minimální vyměřovací základ OSVČ kalkulovaný na roční bázi je nutno poměrně snížit o část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud

• OSVČ nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období
• měla nárok na výplatu nemocenského případně peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, přičemž do tohoto období je zákonem počítáno i období prvních 3 dní dočasné pracovní neschopnosti za podmínky, že je OSVČ účastna nemocenského pojištění OSVČ,
• pokud byla OSVČ osobou, pro kterou neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu a to po celý příslušný měsíc.