Europoslankyně: Právo na tvarůžky mají mít i potomci odsunutých

V pondělí vypršela půlroční lhůta na podávání námitek vůči udělení ochranného označení tomuto sýru z Hané. Námitky vzneslo Německo a Rakousko. O tom, zda jsou námitky důvodné, by do deseti dnů měla rozhodnout Evropská komise.

Ačkoliv Schierhuberová říká, že o nynější námitkách neví, je podle ní logické, aby tvarůžky kromě mohli vyrábět i potomci Němců z Olomoucka. "Vysídlenci si z Československa odnesli recept, know-how, jak tvarůžky vyrábět," vysvětluje europoslankyně. Dodala, že v současnosti se sýr podle této recepty vyrábí v Německu spíše než v Rakousku.

Jde o třetí českou žádost, která se takto zadrhla, připomíná český europoslanec Jan Březina. Jak u karlovarských a mariánskolázeňských oplatků, tak u olomouckých tvarůžků jsou námitky zasazeny do kontextu poválečného odsunu Němců z bývalého Československa, a mají tak podle Březiny nezanedbatelný politický rozměr.

Březina si ale myslí, že šance olomouckých tvarůžků na získání chráněného zeměpisného označení jsou nadále poměrně vysoké, protože Evropská komise v minulosti v obdobných případech kladla důraz na technickou stránku věci a na politickou nestrannost.

Češi a Němci by se o potraviny s tradicí sahající do dob společného soužití těchto dvou národů neměli hádat, nýbrž především spolupracovat na jejich ochraně a bránit je před konkurencí, uvedl pro ČTK německý europoslanec a předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Berndt Posselt. Zejména v případe karlovarských oplatek se objevily nekvalitní napodobeniny z Asie, dodal.

Olomoucké tvarůžky, které jsou jediným původním českým sýrem, se na stolech začaly objevovat údajně v 15. století. V Německu a Rakousku tamní obdoba tohoto sýra s charakteristickou vůní jídelníček obohatila až po třicetileté válce.