Postkomunistické země dotahují EU, tvrdí ekonomové

Postkomunistické země střední Evropy by i v příštím roce měly mírně zúžit mezeru, která je dělí od zemí Evropské unie, a po několika letech i včetně České republiky zaznamenat vyšší tempo růstu, než bude průměrné tempo patnáctičlenného bloku. Negativně se však na kandidátských zemích projeví zpomalení tempa růstu ekonomiky eurozóny, napsal včera pražský zpravodaj agentury Reuters. Polsko, Česká republika a Maďarsko jakožto nejvyspělejší ekonomiky regionu vykazují zvyšující se svázanost se západní Evropou a zvláště s průběhem ekonomického cyklu v Německu, což je pro ně klíčový exportní trh a zdroj velké části zahraničních investic.

Pozor! Eurozóně dochází dech

Podle některých ekonomů může předpokládané zpomalení růstu v eurozóně o půl procentního bodu snížit příští rok tempo expanze v kandidátských zemích střední Evropy nejméně stejným tempem. Více jsou vystaveny průběhu cyklu na Západě Česko a Maďarsko, jejichž podíl zahraničního obchodu na HDP dosahuje 130, respektive téměř 140 procent, zatímco Polsko je se zhruba 50 procenty obchodu na otevřeno tomuto vlivu méně.

Růst v ČR se zrychlí zejména díky přímým zahraničním investicím, jichž zde zřejmě připlyne z celého regionu díky privatizaci velkých podniků nejvíce. Obavy však vzbuzuje rostoucí veřejný deficit, odhadovaný příští rok na více než šest procent HDP, a zvyšující se deficit zahraničního obchodu, tažený ovšem hlavně investicemi. ING Barings odhaduje, že deficit běžného účtu se příští rok zvýší na 4,6 procenta z letošních necelých čtyř procent.