SVS: Testování krav na BSE stálo od roku 2001 přes 1,2 mld. Kč

Mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Josef Duben dnes ČTK sdělil, že od roku 2001 bylo na BSE v Česku vyšetřeno 1,220.458 krav, přičemž jeden test stojí 1035 korun. "Za vyšetření má provozovatel jatek povinnost zaplatit 750 korun, zbytek hradí stát," uvedl Duben, podle kterého majitelé jatek náklady na testování účtují chovatelům. "Vyšetřování uhynulých zvířat je hrazeno celé ze státního rozpočtu," podotkl. Na testování krav přispívá i Evropská unie, a to pěti eury na jedno vyšetření. V roce 2007 činil příspěvek EU šest eur.

Celkové náklady spojené s preventivními opatřeními proti nemoci šílených krav jdou v Česku do miliard korun. Vedle výdajů na testování skotu a na náhrady za utracené vrstevnice nakažených kusů měl nemalé finanční dopady i zákaz krmení hospodářských zvířat masokostní moučkou. Další peníze stály například změny ve výrobě krmiv. BSE se podepsala také na spotřebě hovězího masa. Podle odborníků jsou náklady sice nemalé, ale za jistotu spotřebitelů vynaložené peníze stojí.

Agrární analytik Petr Havel ale upozornil, že stát českým chovatelům skotu přispívá na testování BSE méně než některé okolní státy. "Je to (náklady na testování BSE) pro chovatele významná zátěž. Výsledkem je, že náš chovatel skotu platí za vyšetření na BSE reálně více peněz než třeba chovatelé v Rakousku či Německu, což jsou naši nejbližší konkurenti," řekl dnes ČTK Havel.

Vyšší podíl na poplatcích za testování BSE má podle Havla nepříznivý vliv na konkurenceschopnost českých chovatelů skotu. "Pokud se diskutuje o tom, jak podpořit konkurenceschopnost tuzemské produkce skotu, tak jednou z účelných pomocí by bylo, kdyby stát více přispíval zemědělcům na tyto poplatky," podotkl Havel. Dodal, že tuzemská spotřeba i produkce hovězího masa v posledních letech i kvůli obavám z BSE klesá a hovězí maso je nyní v Česku nejméně významnou masnou komoditou. "Vede vepřové maso a dynamicky se zvyšuje produkce a spotřeba drůbežího masa," uvedl Havel.

SVS loni v Česku zaznamenala dva případy nákazy, v roce 2006 testy potvrdily BSE u tří krav. "Vrcholem nákazy byl rok 2005, kdy veterinární vyšetření odhalila celkem osm případů. Loni došlo ke zlomu," řekl Duben. Snižování výskytu nemoci je podle veterinářů důsledkem přísných veterinárních opatření, které spočívají v zákazu krmení hospodářských zvířat masokostními moučkami a v odstraňování rizikového materiálu z těl jatečných zvířat po porážce. Klesající počet výskytů BSE hlásí i další země EU.

Po objevení BSE v Česku SVS nařídila vyšetřovat veškerý poražený skot nad 30 měsíců věku, do té doby se prověřovaly jen rizikové skupiny zvířat. "Jak dlouho se bude skot starší 30 měsíců ještě vyšetřovat zatím není jasné, ale vzhledem k tomu, že se počty nových případů vyskytují čím dál méně, tak se zdá, že dojde ke zvýšení věku vyšetřovaných," podotkl Duben.

Naposledy testy nemoc BSE odhalily loni v prosinci u desetileté uhynulé krávy z chovu ve Fojtovicích v Ústeckém kraji. První loňský případ se vyskytl u jedenáctiletého zvířete z chovu v Zálší na Pardubicku.