Dráhy chtějí získat miliardy z veřejných peněz na obnovu vozů

"My chceme přesvědčit stát, že je výhodné investovat do železnice," řekl Žaluda. České dráhy nyní mají asi 1000 lokomotiv a 4000 osobních vagonů, jejichž průměrné stáří přesahuje 20 let. Aby přestal vozový park zastarávat, bude údajně třeba alespoň 20 miliard korun ročně.

Přitom dráhy mají k dispozici zhruba tři miliardy. "Ten rozdíl mezi tím, co bychom měli udělat, a tím, co máme, je velmi propastný, tohle chceme zásadním způsobem změnit," dodal Žaludův náměstek Petr Moravec.

"Popravdě řečeno nás o tom nemusí nijak zvlášť přesvědčovat, potřeba vozidel je evidentní a je to jedna z mých priorit," reagoval Řebíček. Žaluda se podle něj chová jako dobrý manažer, který vede vlastníka k tomu, aby firma nebyla podinvestována. "Otázka ale nezní dát či ne, ale kde vzít," uvedl Řebíček, který zatím nechce nic slibovat.

Samo vedení drah nevěří, že by tak vysokou sumu dostalo. Moravec označil 17 miliard za "básnickou licenci". "Kdyby nám je někdo dal, tak okamžitě víme, co s tím, ale je to dlouhodobý cíl," řekl. Reálnější je podle něj tři miliardy až pět miliard korun. Vedení drah chce v nejbližší době připravit podklady pro ministerstvo dopravy, kde své požadavky vyčíslí a odůvodní.

Nejpravděpodobnější možností, jak dostat od státu peníze, je navýšení plateb za rychlíky. Stranou nezůstanou ani kraje, od kterých chtějí dráhy v budoucnu žádat až dvakrát více peněz než dnes. S kraji se navíc dráhy chtějí dohodnout na zrušení některých spojů. "Není potřeba abychom obsluhovali každé dvě vesnice vzdálené pět kilometrů," řekl Moravec s tím, že netrpí železniční nostalgií.

Zrušené spoje by měli nahradit autobusoví dopravci, kteří jsou pro kraj levnější. Dráhy by snížily počet spojů, ale údajně by vozily stejně cestujících a jezdily efektivněji. Autobusy by pak v rámci integrovaného dopravního systému cestující rozvezly do malých obcí. Právě spolupráce s autobusovými dopravci je pro vedení drah jednou z priorit.

Za rychlíky a regionální spoje zaplatilo loni ministerstvo dopravy spolu s kraji dohromady zhruba osm miliard korun. Podle Žaludy je to ale málo a dráhy provozují některé vlaky se ztrátou. Za jeden kilometr jízdy vlaku inkasují dráhy z veřejných peněz v průměru 63 korun.

Podle statistik Mezinárodní unie železnic, kterou dnes novinářům rozdal mluvčí drah Ondřej Kubala, je to o více než polovinu méně než na Slovensku, v Maďarsku nebo Rakousku. Nejvíce, 235 korun, za takzvaný vlakokilometr dostávají Deutsche Bahn.