MPSV: Příjem člena domácnosti stoupl za tři čtvrtletí na 10.300 Kč

Nejvíce růstu příjmů pomohly mzdy. Nominální mzda se meziročně zvýšila o 7,6 procenta, její kupní síla byla vyšší o 5,3 procenta. Kupní síla však rostla rychleji než produktivita práce a podle MPSV to napomáhalo i růstu inflace.

Lépe na tom opět byly domácnosti závislé na výdělcích z podnikatelské sféry. Relace průměrného platu v nepodnikatelské sféře se totiž k průměrné mzdě v podnikatelském sektoru znovu zhoršila. Zatímco u soukromých firem se meziroční nominální mzdy zvýšily o 1,2 procenta, u nepodnikatelských subjektů činil růst 0,9 procentního bodu.

Druhou nejvýznamnější složkou příjmů domácností byly sociální příjmy. Jejich meziroční přírůstek činil 9,2 procenta. O téměř sedm procent se zvýšily starobní důchody, rekordně o 38,4 procenta stouply dávky státní sociální podpory. U nich byl rozhodující růst objemu rodičovských příspěvků.

Meziroční pokles naopak zaznamenaly přídavky na děti, příspěvky na bydlení a pohřebné. O téměř sedm procent klesly domácnostem také příjmy z podpor z nezaměstnanosti, a to zejména kvůli snížení celkového počtu lidí bez práce. Lidé registrovaní na pracovních úřadech pobírali v průměru 4791 korun.

Vzestup průměrných příjmů domácností byl ale zároveň znehodnocen zrychlenou inflací, která v září 2007 činila proti prosinci 2006 přibližně 3,4 procenta. Ze dvou třetin se na ní podílelo například zdražování elektřiny, tepla nebo vodného, roli hrála i vyšší spotřební daň u cigaret. Přibližně ze 40 procent se na růstu cen podílelo zdražování potravin, pohonných hmot nebo neregulovaného nájemného. Vyšší ceny bydlení, tabáku a potravin byly hlavním motorem růstu životních nákladů domácností.

Rozbor výdajů domácností potvrzuje, že dále zesílil jejich sklon ke spotřebě, která rostla rychleji než jejich příjmy. Jeden člen domácnosti za prvních devět měsíců loňského roku utratil průměrně 9740 korun, tedy reálně o 13,2 procenta více než o rok dříve. Zvyšování výdajů se týkalo téměř všech sledovaných typů domácností.

Pro hrazení těchto nákladů se domácnosti opět intenzivně zadlužovaly. Zadlužení českých domácností u bank a finančních institucí stouplo na konci loňského prosince meziměsíčně zhruba o 28 miliard na téměř 726 miliard korun. Meziročně dluhy domácností vzrostly asi o 185 miliard korun. Vyplývá z nejnovějších údajů České národní banky.