Většina času je v médiích věnována produktům pro chudé. Nebo to tak alespoň vypadá. Snažíme se nacházet co nejlevnější nabídky finančních domů a kritizujeme nadměrné poplatky. Asi je to v pořádku, protože drtivé procento z nás nemá rádo platit zbytečně moc… Existují však i tací, kteří na korunu nehledí? Nebo lépe řečeno – jsou ochotni zaplatit, pokud jim banka naservíruje kvalitní služby ve všech ohledech? Pod takovými luxusními službami se skrývají nejen „zlaté“ produkty (viz kreditní karty a běžné účty), ale především komplexní poradenství.
Základní nabídka
Základní nabídka v bance dnes vypadá následovně: klient nemusí platit žádné přímé poplatky a od instituce dostává k užívání běžný účet s jednoduchým internetovým bankovnictvím a neembosovanou debetní platební kartou (např. Visa Electron). Když zmíníme ještě bezplatnou informační telefonní linku, výčet služeb můžeme zakončit. Konkrétně nízkonákladová mBank slibuje, že v budoucnu nabídne zadarmo i možnost čerpat účet do mínusu a kreditní karty. Ovšem pokud bankám budeme platit víc, víc dostaneme. Otevřou se nám možnosti zlatých platebních karet i pro partnery, cestovních pojištění, či integrovaných asistenčních služeb. Vrchol pak představuje tzv. privátní bankovnictví, které se dá přirovnat k individuálním službám finančního poradce.
Maximální nabídka
Zajímalo nás, zda banky vedou nějaké statistiky o poměru bonitních klientů k těm „majetkově průměrným“. Rovněž jsme se snažili zjistit, kolik bankám průměrně klienti ročně zaplatí. Je to 1000 Kč, nebo 3000 Kč? Jaké jsou podmínky „přidělení členství“ v privátním bankovnictví (někdy zvaném i V. I. P. banking)?
Vyšlo najevo, že V. I. P. banking patří k nadmíru tajným oblastem bankovních domů, které ho umožňují. Např. ČSOB má po České republice 14 speciálních bank sloužících pouze těm nejbonitnějším klientům. Členství v takovém klubu je podmíněno miliony na účtech a fondech příslušné banky. "Jednou z hlavních zásad private bankingu je diskrétnost. Mohu vám jen říct, že v praxi se za klienta, který může používat služby private bankingu považuje ten, který má u banky spoření nebo investice v objemu cca 5 milionu korun nebo se jeho měsíční příjmy počítají spíše v řádech stovek tisíc," komentoval situaci Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank CZ.
Ceny za private banking jsou zcela individuální! Záleží, jaké služby chcete využívat, s jakým objemem peněz disponujete apod. To, že je vám bankéř kdykoli a kdekoli k dispozici, je u V. I. P. bankingu naprostou samozřejmostí, stejně jako správa aktiv dle přání a potřeb klienta. Zjednodušeně můžeme říci, že od svého bankéře žádejte cokoli, a on by vám to měl kdykoli zařídit.
V. I. P. banking pro hrstku vyvolených?
I přes to, že třeba v ČSOB dosahuje hranice pro umožnění privátního bankovnictví až 10.000.000 Kč spravovaných aktiv, je až s podivem, kolik lidí v České republice rádo za nadstandardní služby zaplatí. Podle Tomáše Kopeckého z ČSOB, prý před dvěma lety mělo více Čechů peníze v privátních bankách, než na proslavených švýcarských účtech.
Zdá se, že zatímco mnoho z nás řeší, zda neplatíme bankám moc vysoké poplatky, existuje nezanedbatelné procento, jež vyžaduje kvalitní poradenství a špičkové produkty umožňující především rychlost, neomezenost a transakce se zahraničím. Proto i v ČR nalezneme banky, které se na takovou klientelu specializují a jen těžko jim můžeme vytýkat, že toho nedělají více pro méně majetné. A proč taky. Každý si může vybrat takovou banku, která bude odpovídat poptávce po určité kvalitě služeb a poplatků, jež budou kompenzovány i adekvátní cenou.