Vůbec nejchudší oblastí v unii je rumunský Nord-Est, který nedosahuje ani čtvrtiny unijního průměru. V první patnáctce nejchudších regionů je přitom šest oblastí z Rumunska, pět z Bulharska a čtyři z Polska.
V rámci České republiky je ovšem Praha naprostou výjimkou. Ostatní regiony totiž nedosahují ani 75 procent průměru EU, což je řadí do kategorie "rozvojové". Mají tak nárok na pomoc z evropských fondů. Po Praze je nejbohatší Středočeský kraj, který se pohybuje kolem 70 procent unijního průměru. Na záda mu ovšem "dýchá" region Jihozápad, do nějž spadají Jihočeský a Plzeňský kraj. Nejchudší je naopak Střední Morava, kde HDP na obyvatele činí 59,8 procenta celoevropského průměru.
Rozvojové regiony ovšem zdaleka nejsou jen záležitostí "chudší" střední a východní Evropy. Šest jich je v Řecku a pět i v Itálii, která je paradoxně členem organizace G8, která bývá vnímána jako sdružení nejbohatších států. Čtyři regiony s HDP na obyvatele pod 75 procenty unijního průměru má Portugalsko, tři Francie (zámořské departementy) a po jednom Německo a Španělsko.
V celé Evropské unii je naopak celkem 42 regionů, které překračují hranici 125 procent průměru EU HDP v přepočtu na obyvatele, což je určitá známka bohatství. Z takzvaných nových členských zemí má přitom své zástupce mezi touto "prestižní" skupinou pouze Česko a Slovensko, kde zabodovala Bratislava, jež je zhruba polovinu nad unijním průměrem. Nejbohatšími regiony je kromě Londýna ještě Lucembursko (264 procent HDP na obyvatele) a Brusel (241 procent HDP na obyvatele).
V případě Lucemburska celkový výsledek ovšem ovlivňuje skutečnost, že do malého velkovévodství dojíždí denně za za prací zhruba 100.000 lidí z okolních států, tedy zhruba čtvrtina všech obyvatel, což výrazně zkresluje statistiku.