Vývoj na kapitálových trzích od 1. 1. do 5. 1. 2001

Spojené státy

V posledním obchodním týdnu roku 2000 se vydaly indexy amerického trhu proti sobě. Dow Jones mírně posílil o 1.4 procenta a index technologického trhu Nasdaq Composite oslabil o -1.8 procenta. Za uplynulý rok oba indexy korigovaly své hodnoty: Dow Jones poklesl o -6.2 procenta a korekce na technologickém trhu snesla index Nasdaq Composite meziročně o -39.3 procenta níže.

Z makroekonomického pohledu v posledním týdnu pro další odhady vývoje důležitý index důvěry spotřebitelů za prosinec. Tento ukazatel se potřetí za sebou snížil a sáhl tak na nejnižší hodnoty v loňském roce 128.3 bodu (trh však očekával ještě nižší hodnotu 128.0 bodů). Snížení důvěry a nákupní ochoty svým dílem shodně přispěly faktory mírně vyššího počtu nezaměstnaných, slabé pololetní výkony akciového trhu a nižší úroveň výrobní aktivity. Vývoj indexu důvěry je v poslední době stabilizovaný s tendencí k mírnému poklesu, vzhledem k setrvačnosti, s jakou se na úrovni spotřebitelů podílí chování spotřebitelů.

Trhy v současnosti očekávají, že by měl začít s úpravou úrokových sazeb směrem dolů na svém zasedání 31. ledna a nejpozději do března tohoto roku snížit klíčové úrokové sazby o 50 bazických bodů. Snížení úrokových sazeb je jedním z nejbližších možných impulsů, které mohou trhům pomoci „postavit se na nohy“. Se snížením úrokových sazeb a s alespoň malým přispěním předběžných oznámení korporátních výsledků za čtvrté čtvrtletí fiskálního roku by se na trhy mohl dostavit historicky tradiční lednový efekt. Rizikem je v tomto případě příliš opatrný postoj Fedu a udržování úrokových sazeb na současné vysoké úrovni, což by mohlo dále podminovat důvěru investorů na kapitálových trzích. Takový scénář je přesto méně pravděpodobný.

Prozatím jsou však zprávy ze strany zisků společností poměrně negativní. Podle agentury First Call 114 společností z indexu S&P 500 varovalo před nižšími než očekávanými zisky ve čtvrtém čtvrtletí roku 2000. Negativní oznámení dosáhly počtu 23%, což je téměř dvojnásobek hodnoty v posledním čtvrtletí roku 1999 (14%). Počet negativních zpráv a oznámení ze sektoru technologií dosáhl počtu 94, tj. 19% všech negativních oznámení a technologické sektory se tak stávají hlavním závažím stahujícím výkony burzovních indexů.

V dalším týdnu je z makroekonomických ukazatelů důležité zveřejnění výrobního indexu NAPM v úterý 2.ledna. Ekonomové očekávají další setrvačné oslabení svědčící o nižší výrobní aktivitě přes pozitivní vliv snížených cen surovin. V pátek 5. ledna bude zveřejněna pravidelná zpráva o stavu zaměstnanosti, kde jsou očekávány stabilizované výsledky a mírné snížení mzdové úrovně.

Velcí investoři v současnosti sází na obligace s delší durací a pokladniční poukázky. Současný stav ekonomického cyklu nadále svědčí ve prospěch defenzívních sektorů zařazovaných do portfolií, které nejsou tolik citlivé na hospodářské oslabení (farmacie, produkty životního stylu, zdravotní služby apod.). Očekávaný pokles úrokových sazeb by mohl dodat krátkodobý impuls úrokově citlivým titulům, zejména v oblasti finančních služeb a bankovnictví. Nejvýznamnější brzdou růstu těchto titulů je však v současnosti slabá důvěra investorů na trhu. Vyšší rizika má v delším horizontu energetický sektor, krátkodobě v prvním pololetí tohoto roku však cenám bude pomáhat poměrně vysoká cena komodit (zemní plyn) a zimní poptávka.

Evropa

Poslední týden v roce 2000 zakončily evropské burzy posílením. Britský index FTSE 100 přidal 2.1 procenta a německý index DAX 30 posílil o 2.9 procenta. Za celý loňský rok britský index oslabil o -10.2 procent a německý index ubral -7.5 procenta.

Na přelomu roku a s výhledem na obchodování v nejbližším čtvrtletí se oči investorů obracejí zejména k obchodování za oceánem a k očekávané reakci centrálních bank na straně úrokových sazeb. Úpravy se očekávají od britské centrální banky stejně jako Evropské centrální banky. Rizikovým faktorem je podobně jako v případě Spojených států načasování tohoto kroku.

Negativní sezóna zveřejňování korporátních výsledků za čtvrté čtvrtletí může pravděpodobně pokračovat i v Evropě a v kratším horizontu ovlivňovat vývoj na evropských trzích. Naproti tomu pozitivně v delším horizontu bude na trhy působit vliv očekávaného snížení úrokových sazeb. Pozitivní pro Evropu je srovnávání výkonnosti hospodářství eurozóny a Spojených států. S problémy přibržďování ekononomiky zvýrazněnými v Americe se portfolioví investoři mohou v tomto roce začít vracet zpět na starý kontinent a pomoci hodnotě eurových investic. Klíčem jsou v tomto případě očekávané zisky evropských společností.

Miloš Filip

www.portfoliomanagement.cz